Praha 5 vyzvala magistrát, aby se odvolal proti bourání smíchovské vily

Rozhodnutí o zbourání vily stavitele Viktora Beneše vzbudilo velkou nevoli jak mezi veřejností, tak mezi zástupci radnice Prahy 5 i magistrátu. Samospráva se podle místostarosty a radního městské části pro obnovu památek Lukáše Herolda (ODS) od počátku vydání rozhodnutí stavebním úřadem snažila najít kroky, jak hodnotnou vilu s romantickými prvky zachránit. 

Demoliční výměr vydal stavební úřad Prahy 5 v pátek 9. července na podnět vlastníků stavby. Těmi jsou spolumajitel investiční skupiny Penta Jaroslav Haščák s manželkou Valérií. Ve vile nebydleli, zbourat ho chtějí pro potřeby nového majitele, který zde chce stavět. 

Rozhodnutí o demolici zmíněného objektu vydal stavební úřad se znalostí stanovisek dotčených orgánů, včetně několika odborů pražského magistrátu, včetně toho památkové péče. Podle informací Herolda stavební úřad s ohledem na všech kladná stanoviska dotčených odborů nemohl rozhodnout jinak, než rozhodl.

Vila není památkové chráněna, nestojí ani v památkové rezervaci. „Má však svou historickou hodnotu. Ať už svými interiéry nebo tím, jak zapadá to tamní lokality. Takže by se určitě neměla bourat,“ řekl Herold. 

Proti rozhodnutí úřadu je možné se odvolat do 15 dnů od jeho doručení. Městská část nicméně není takzvaným účastníkem řízení a odvolat se nemůže. 

Proti rozhodnutí stavebního úřadu může podat odvolání pouze účastník řízení, tedy v tomto případě také hlavní město Praha, které bylo mezi účastníky řízení o demolici zařazeno jakožto vlastník sousedních pozemků. 

Vedení Prahy 5 na dnešní den svolalo mimořádné jednání radních, účelem bylo hledat nástroje, které by mohly situaci zvrátit. 

„Shodli jsme se na tom, že musíme využít všech dostupných možností, které jako samospráva máme. Vyzveme proto hlavní město, aby se jakožto účastník řízení v dané věci odvolalo. Nemůžeme dopustit, aby byly hodnotné stavby – jakou vila Viktora Beneše bezesporu je – srovnávány se zemí. V dalším kroku zašleme podnět na Ministerstvo kultury, aby prohlásilo vilu nemovitou kulturní památkou. Doufám, že náš podnět ministerstvo vyslyší a vila zůstane zachována,“ sdělil Herold. Žádost by mohla být zpracována zhruba za dva týdny. 

V případě, že by byl status památky vile přiznán, bourání by podle Herolda bylo v podstatě vyloučené, protože u chráněných budov se demolice povoluje jen v případě, že jsou ve velmi špatném stavu, což zjevně není tento případ. Bourat budovu není možné ani v průběhu procesu rozhodování ministerstva. 

Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) již v úterý uvedl, že se vedení metropole bude případem zabývat a že možnost podat odvolání bude na programu mimořádného jednání rady města příští úterý. 

Na mimořádné Radě Prahy 5 se její členové dnes usnesli ještě na dalším kroku, který má zamezit podobným případům bourání vil. Schválili usnesení, která má rozšířit městské památkové zóny v rezidenčních vilových čtvrtích na území páté městské části.

„Tlak na bourání hodnotných vil v Praze 5 je v posledních letech znatelně vyšší. Naše samospráva nemá tak silné nástroje, aby v podobných situacích, jako je případ Benešovky, mohla zákonně zasáhnout. Zašleme proto podnět na Ministerstvo kultury, aby rozšířilo památkové zóny na území Prahy 5 a nastavíme přísnější pravidla pro investory, aby k podobným situacím v budoucnu nedocházelo,“ sdělil místostarosta a radní pro strategický rozvoj Tomáš Homola (STAN). 

Podle předsedkyně výboru pro územní rozvoj městské části Zuzany Hamanové (za STAN) je sice tento proces během na dlouhou trať, protože se k němu vyjadřují všichni vlastníci objektů v dané oblasti, ale dává smysl s ním začít co nejdřív. 

„Památková zóna umožňuje jistou míru ochranu objektů v tom smyslu, že tam není možné svévolně bourat. Vždy se posuzuje, zda stavba, která tam má nově vzniknout, bude kvalitnější a zvýší úroveň zóny. Takže vždy s žádostí o demolici musí být předložený projekt. Nezajistí to na sto procent, že k demolici nedojde, ale je to účinný nástroj, jak stavba zachránit. Tato vila i území do památkové zóny patří,“ uvedla. Vila stojí nedaleko od hranice památkové zóny.

Nedaleko od ní je dům, ve kterém bydlela Milada Horáková. Ani ten není v památkové zóně.

Rezidenční čtvrti, které by si podle Prahy 5 zasloužily památkovou ochranu. Kromě této oblasti Na Hřebenkách, dále pak část Malvazinek, Dívčích hradů, případně Cibulek nebo Žvahova a Hlubočep. 

Cílem je podle Hamanové zabránit obdobným snahám o demolice a nahrazení domů objemnější zástavbou, případně o zastavování zahrad. Podobné projekty řeší výbor pro územní rozvoj na každém jednání a plošná ochrana by to řešila systémově, dodala.