Praha 5 vypíše soutěž na sochu Ferdinanda Peroutky

Zřízení sedmičlenné pracovní skupiny rada městské části schválila v listopadu, poprvé by se podle Herolda měla sejít ještě před Vánoci. Jejím úkolem bude připravit zadání výtvarné soutěže. Místostarosta uvedl, že se soutěží radnice neplánuje spěchat. „Je potřeba, aby to bylo důstojné, je to něco, co tam bude navěky," řekl. Dodal, že její výsledek by mohl být koncem příštího nebo až začátkem následujícího.

Na sochu by podle Herloda mohl přispět i magistrát v rámci programu podpory umění na veřejných místech. „Pokud to město z jakéhokoliv důvodu neučiní, tak jsme určitě připraveni to zaplatit sami," dodal. Zastupitelé Prahy 5 již Peroutkovi udělili čestné občanství, připomíná ho také pamětní deska na domě v ulici Matoušova, ve kterém žil. Jeho jméno nese rovněž ulice na Malvazinkách.

Jméno slavného novináře se v posledních letech objevilo ve veřejné debatě v souvislosti s výrokem prezidenta Miloše Zemana, podle kterého Peroutka napsal v časopisu Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman". Zároveň mu přisoudil výrok „nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky".

Hradu se však text v archivech nepodařilo nalézt, podle historiků neexistuje. Ukázalo se také, že autorem citátu o vlcích je Jan Stránský. Vnučka novináře Kaslová požaduje po státu za prezidentova slova omluvu. Její žalobu naposledy soud zamítl loni v říjnu, Kaslová i prezident se odvolali.

Okolo soch ve veřejném prostoru se v Praze v posledních letech vedla řada debat. Kontroverzi vzbudily návrat mariánského sloupu na Staroměstské náměstí nebo odstranění památníku sovětského maršála Ivana Koněva radnicí Prahy 6. Ta nedávno v parku u Prašného mostu odhalila první tuzemskou sochu Marie Terezie. Debatuje se také o návratu jezdecké sochy maršála Radeckého na Malostranské náměstí.

Publicista, spisovatel a dramatik Ferdinand Peroutka se narodil 6. února 1895 a patřil k nejvýraznějším novinářům první republiky. Prezident T. G. Masaryk mu v březnu 1923 nabídl milion korun na vydávání nezávislého týdeníku, jehož první číslo pod názvem Přítomnost vyšlo v lednu 1924.

Sepsal také mimo jiné rozsáhlé dílo Budování státu, popisující vznik a první roky Československa. Válku strávil v nacistických koncentračních táborech a po komunistickém převratu v roce 1948 odešel do emigrace, kde pokračoval v publicistické činnosti. Zemřel 20. dubna 1978 v New Yorku.