
Praha 4 odhalila pamětní desku Josefu Kafkovi
16. června 2020 21:11
„Od skončení druhé světové války uplynulo 75 let a my stále objevujeme málo známé nebo prakticky neznámé hrdiny. Nacházíme naše předky, kteří se nesmířili s nacistickou okupací, zapojili se do boje za svobodu celého národa, i když tím riskovali vlastní svobodu a dokonce i život,“ uvedla starostka Irena Michalcová (ANO 2011). „K takovým hrdinům patřil i rodák z Michle, nuselský litograf a fotograf Josef Kafka. Jsem ráda, že dnes můžeme alespoň částečně splatit velký dluh, který naše společnost vůči tomuto statečnému člověku má.“
Josef Kafka se narodil 16. června 1895 v Praze – Michli. Vyučil se litografem, ale zajímalo ho také fotografování. Po skončení 1. světové války si po návratu do Prahy zřídil v Nuslích fotografický ateliér, který se později stal jedním z center odbojového hnutí. V něm pracovala jako retušérka i jeho žena Helena.
Do odboje se Josef Kafka zapojil již na jaře 1939, krátce po nacistické okupaci. Patřil k exportní skupině Obrany národa, která zajišťovala ilegální odchody československých vojáků do zahraničí. V rodinném ateliéru se zhotovovala falešná razítka k padělání občanských průkazů a připravovaly se fotografické podobenky. Josef Kafka zhotovil i falešný štoček Slovenského štátu, který sloužil ke kolkování bývalých československých stokorun. Dobrovolníci odcházející přes Slovensko do exilu tak měli k dispozici potřebnou peněžní hotovost.
„Generál Tomáš Sedláček řekl, že je nutné si uvědomit, že svoboda není zadarmo, že oběti byly obrovské, utrpení obrovské, a že svoboda není nijak zaručena. Musí se o ni poprat každá generace. Na to mysleme i dnes,“ uvedl místostarosta Michal Hroza (TOP09).
Fotografický ateliér v Otakarově ulici byl i místem, kde se distribuoval známý ilegální časopis V boj. A současně se stal také opěrným bodem, který používala radiotelegrafická skupina Obrany národa. Nenápadný objekt v Nuslích využíval i podplukovník Josef Mašín, který zde skladoval zbraně a výbušniny. A zcela určitě se zde mikrofilmovaly zprávy o situaci v protektorátu, které pak byly pomocí železničářů posílány zahraničnímu odboji.
Gestapo zatklo Josefa Kafku 13. června 1940. Z jeho rozsáhlé odbojové činnosti jej nakonec usvědčilo pouze z výroby falešného kolkovacího razítka Slovenského štátu. I to ale nakonec stačilo, aby jej německý lidový soudní dvůr v listopadu 1942 odsoudil k trestu smrti za údajnou přípravu velezrady a napomáhání nepříteli. Tento trest byl vykonán 9. července 1943 v Berlíně-Plotzensee.
Helena Mandelová napsala a v roce 2018 vydala knihu s titulem Můj táta Josef Kafka – litograf, fotograf, neznámý hrdina a Obrana národa. Tuto pozoruhodnou knihu vzpomínek, doplněnou bohatým fotografickým a dokumentačním materiálem oceňují také historici.
Pamětní desku instalovala městská část Praha 4 ve spolupráci s Inciativou A na domě poblíž místa, kde stával fotografický ateliér manželů Kafkových. Ten se bohužel do dnešních dnů nedochoval.