Praha 10 zveřejnila další připomínky k návrhu změny pražského územního plánu

V pozadí přípravy Metropolitního plánu Prahy vzniká změna platného Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, která na několik let významným způsobem ovlivní jeho užívání.

Cílem zmiňované změny územního plánu, na jehož zadání pracuje magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím Institutu plánování a rozvoje od konce roku 2013, je napravit nedostatky, které se především ve směrných částech plánu staly příčinou jeho právní nejistoty a nestability. ,,Věřím, že i přes současnou nejistou situaci kolem územního plánování v metropoli, kterou vyvolal především masivní odchod odborníků z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, se tento dokument povede dokončit,“ uvedl radní Prahy 10 pro územní rozvoj Bohumil Zoufalík.

Co se týče předcházejících připomínek, radnice Prahy 10 na nich nadále trvá a nadále podporuje, aby v plánu zůstala například případná zástavba lokality Hagibor podmíněna realizací druhého vestibulu stanice Želivského na trase metra A. Z plánu totiž byla v rámci tvorby změn odstraněna.

Některé z aktuálních připomínek MČ Praha 10 k návrhu změny Z 2832/00 platného územního plánu hlavního města:

1. V textu se vyskytuje řada těžko vymahatelných spojení, nejednoznačné terminologie, která bez podrobnější definice povede k různým výkladům částí jednotlivých oddílů ze strany stavebníků, projektantů, stavebních úřadů a odvolacího orgánu a vyšší míře právní nejistoty (pojmy jako „nezbytně nutný rozsah, nezbytná minimální míra volnosti, významný podíl, nedojde výrazným způsobem ke zhoršení“).

2. Praha 10 nepovažuje za vhodné vypuštění podmínky omezující stavby v historickém jádru obcí na dvě nadzemní podlaží se šikmou střechou s využitím podkroví. Požaduje podmínku zachovat minimálně do doby, než bude tato podrobnost zachycena v odpovídajícím závazném územně plánovacím dokumentu.

3. Slovní spojení „nepřijatelného zhoršení životního prostředí“ považuje MČ za nedostatečně definované.

V rovině obecné kritiky se nese zejména omezení prvků územního plánování, například míry využití území. „Chápeme skutečnost, že se směrná část mění v závaznou, je však důležité upozornit na nutnost zachování a dodržování určité flexibility této změny a možnost podmíněně přípustné odchylky míry využití ploch a to maximálně o 1 stupeň vyšší od stanovených limitů,“ doplnil radní pro územní rozvoj Prahy 10 Bohumil Zoufalík.