Praha 1 prosazuje ověření street medicine, terénní zdravotní péče poskytované lidem bez domova
31. března 2026 10:40
Přidejte si nás na domovskou „Případ pana Vratislava není selháním jednotlivce, ale systému. Pokud neumíme zajistit základní zdravotní péči lidem tam, kde skutečně jsou, končí to zbytečně tragicky,“ řekla a zároveň připomněla, že v České republice žije více než 160 tisíc lidí bez domova nebo v bytové nouzi, systém jim ale nedokáže zajistit ani základní zdravotní péči v terénu ani důstojné hygienické podmínky. Lékaři mohou ošetřovat pouze v ordinaci nebo doma, terénní péče tak funguje bez legislativního rámce a stojí na dobrovolnících.
Zdravotní stav lidí bez domova je výrazně horší než u zbytku populace a řada z nich se k péči vůbec nedostane. Léčba pak často končí až v akutních stavech v nemocnicích. Řešením je podle Antalové zavedení tzv. street medicine, tedy zdravotní péče poskytované přímo v terénu. V Česku však naráží na legislativní omezení. Terénní práci dnes z velké části zajišťují iniciativy a organizace jako třeba Medici na ulici.
„Počty lidí, kteří naši pomoc potřebují, rostou a my už se dostáváme na hranice svých možností. Bez terénních zdravotních programů budeme dál řešit jen důsledky,“ upozornil David Tichý z organizace Medici na ulici.
Na nutnost systémových změn dlouhodobě upozorňuje organizace Místní místním, která se podílela na přípravě konkrétních doporučení a dlouhodobě pracuje s lidmi v terénu. „Dostupné toalety a zavedení street medicine je zásadní změnou, kterou v našich městech dlouhodobě potřebujeme. Obojí jsou preventivní a hospodárná opatření. Pomohou jednak tomu, aby naše města byla čistší, přívětivější a bezpečnější. Druhotně umožní lidem bez domova mít pokryty ty nejbazálnější potřeby, což je naprostým základem k tomu, aby mohli řešit, jak se dostat z bezdomovectví,” sdělila ředitelka organizace Místní místním Ester Pacltová.
Vedle zdravotní péče podle Tichého chybí i základní infrastruktura ve veřejném prostoru. Nedostatek veřejných toalet, vody a hygienického zázemí zhoršuje zdravotní stav lidí v nouzi, zvyšuje náklady na úklid i bezpečnost a přispívá k napětí ve městech.
Potřebnost více toalet v Praze potvrzuje i Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. „Pokud by hlavní město poskytovalo toalety jako běžnou službu, mělo by to pozitivní dopad na kvalitu života ve městě, na čistotu veřejných prostranství a na obraz města,“ uvádí ve tři roky staré Koncepci přístupnosti veřejných toalet.
Výše popsaná témata vychází z výstupů Kulatého stolu „Veřejný prostor pro všechny“, který nedávno organizovala Praha 1 společně s organizací Místní místním, Sdružením Nového Města pražského a Kanceláří zmocněnkyně pro lidská práva.
