dnes
Pátek - polojasno
5°C
zítra
Sobota - zatazeno
3°C
pozítří
Neděle - polojasno
3°C
Pozdě bycha honiti: Ministerstvo v minulosti podpořilo demolici domu, teď proti ní vystupuje
Takzvaný Kozákův dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Foto: archiv

Pozdě bycha honiti: Ministerstvo v minulosti podpořilo demolici domu, teď proti ní vystupuje

Ministerstvo kultury (MK) poprvé vystoupilo proti demolici domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. V rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí magistrátních památkářů z roku 2010, které odstranění domu umožňovalo, ministerstvo vydalo 2. února závazné stanovisko, podle nějž je demolice domu z pohledu památkové péče nepřípustná, uvedla Česká televize. Proti bourání od počátku vystupoval Národní památkový ústav.

„Toto závazné stanovisko není rozhodnutím ve věci, ale pouze podkladem pro probíhající odvolací řízení před stavebním úřadem," řekla mluvčí ministerstva Simona Cigánková. Proti stanovisku MK se ani nelze odvolat.

„Ministerstvo kultury není oprávněno rušit rozhodnutí vydaná stavebními úřady, pouze poskytuje podklady pro u nich probíhající řízení, která končí správním rozhodnutím," doplnila. Rozhodnutí o demolici je tedy na stavebním úřadu Prahy 1. Vyjádření Prahy 1 a investora ČTK zjišťuje.

Spor o rohový dům se vede již mnoho let. Proti magistrátnímu rozhodnutí z roku 2010, na nějž reaguje i současné stanovisko ministerstva, se účastníci řízení odvolali už v roce 2011, investor ale tehdy podal rozklad a tehdejší ministr kultury Jiří Besser rozhodnutí Prahy potvrdil. Jeho nástupkyně Alena Hanáková (oba TOP 09 a STAN) definitivně zamítla památkovou ochranu domu, což byl další krok na cestě k demolici.

Žádosti o ni stavební úřad Prahy 1 vyhověl v září 2013, po odvoláních ji ale magistrát v červnu 2014 zrušil. Nová žádost majitele budovy se tak vrátila zpět na stavební úřad, který ji znovu posuzuje. Vlastník domu, společnost Flow East, již dříve uvedl, že s demolicí nezačne, dokud nebude mít stavební povolení na novou budovu.

Firma vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt včetně nákupu pozemku a budovy prý dosahují miliardy korun, právě obavy z možného požadování náhrady za zmařenou investici mimo jiné ministerstvo opakovaně uvádí jako důvod, proč dům neprohlásilo za kulturní památku. Podobně se úřad vyjadřuje i v dalších případech a podle kritiků tím nadřazuje zájmy investorů nad zájmy státní památkové péče.


Další články
Nahoru