Dnes Středa - skorojasno 23°C
Zítra Čtvrtek - polojasno 15°C
Středa 14. 5. 2025
Svátek má Bonifác
Zpravodajství
Co se v metropoli děje aneb Buďte v Praze v obraze
Pražský patriot na Seznamu
Nejnovější články na Seznamu ze zdroje Pražský patriot
Povstáním v Praze vyvrcholil odboj proti německým okupantům
Pražské povstání. Foto: Archiv Muzea hlavního města Prahy

Povstáním v Praze vyvrcholil odboj proti německým okupantům

Vyvrcholením květnového povstání českého lidu proti německým okupantům, které vypuklo spontánně 1. května 1945 v Přerově, bylo povstání v Praze. To začalo 5. května a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. Velitel povstání generál Karel Kutlvašr za to byl po komunistickém puči „oceněn" doživotním vězením, perzekuováni byli ale také další představitelé povstalců.

Pražskému povstání předcházela řada vzpour po celém protektorátu, intenzivní partyzánská činnost, ale i zprávy o brzkém konci války, smrti Hitlera, dobytí Berlína a pověsti o blížících se Američanech.

Odbojoví důstojníci připravovali ozbrojené vystoupení v Praze již od února 1945, kdy se snažili organizovat vlastence. Počátkem května se ze zbytků nacisty zdecimované odbojové organizace Obrana národa zformovala velitelství Alex a Bartoš v čele s generály Františkem Slunečkem a Karlem Kutlvašrem. Ještě předtím vznikla ze spolupráce všech složek politického odboje Česká národní rada, jejímž předsedou se stal profesor Albert Pražák.

Již 4. května rozhodla protektorátní vláda o zrušení nařízení o dvojjazyčném úřadování, dvojjazyčných nápisech a zákazu vyvěšování československých vlajek a ministr dopravy Jindřich Kamenický pokyn železničním a poštovním úřadům, aby odstranily německé nápisy.

Tato aktivita se rychle přenesla i na ostatní obyvatele, kteří začali ničit německé názvy ulic a obchodů. Na pražském Václavském náměstí se scházely davy lidí a šířily se pověsti o blížících se Američanech.

Signál k povstání dalo velitelství Bartoš v sobotu 5. května prostřednictvím rozhlasu. Němci se snažili českému vysílání zabránit a o budovu rozhlasu propukly nejtěžší boje, povstalci ho ale ubránili.

Po poledni se z přijímačů ozvalo volání o pomoc, což znamenalo signál k povstání na celém území protektorátu a také příliv bojovníků z venkova. Zapojili se i četníci, policisté a členové protektorátního vládního vojska.

Praha se stala neprůchodnou pro německé ústupové plány (milionová německá armáda byla obklíčena na Královéhradecku a hodlala se probít do amerického zajetí), proto ráno 6. května začala silná německá ofenziva. V ulicích vyrostlo více než 1500 barikád, které hájilo přes 30 000 povstalců. Rozhlas opakovaně volal o pomoc.

Dnem nejtěžších bojů v Praze se stal 7. květen. Špatně vyzbrojení povstalci postupně ztráceli osvobozená území a především stovky životů. V kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova (údajně proti jeho vůli, Vlasov tehdy v Čechách nebyl a vojákům velel generál Sergej Buňačenko).

Vlasovci – bývalí rudoarmějci, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb – se koncem války snažili projít k Američanům. V Praze od 6. května obsazovali důležité opěrné body (například ruzyňské letiště) a část města. ČNR je však z obavy před reakcí Sovětského svazu odmítla uznat za spojence, a proto v noci na 8. května Prahu opustili. Přestože zhruba 300 vlasovců v Praze padlo, komunistická propaganda o nich po válce mlčela.

Londýnský exil se snažil přesvědčit americké velení o nutnosti zásahu do bojů o Prahu. Američané však trvali na dohodě s Rudou armádou, podle níž byly Čechy sovětskou operační zónou. Rudá armáda, která zahájila Pražskou operaci 6. května, se musela nejprve probojovat přes Krušné hory.

V návaznosti na všeobecnou kapitulaci německých sil v Evropě podepsal 8. května velitel německých jednotek generál Rudolf Toussain s národní radou dohodu o kapitulaci. Někteří z velitelů, především z řad SS, se ale dále odmítali vzdát komukoli jinému než Američanům.

První sovětské tanky přijely do Prahy 9. května kolem 3:00, poslední bojové akce skončily dopoledne. Již v 7:40 nechala ČNR rozhlasem odvysílat prohlášení začínající slovy: „Slavná Rudá armáda vstoupila na půdu svobodné Prahy…"

V Pražském povstání zahynulo na 3000 lidí. Vedle Čechů i lidé řady dalších národností, kromě asi 500 vojáků Rudé armády (včetně okolí Prahy) a 300 vlasovců i například uprchlíci ze zajetí. V roce 2015 dějepisci z Vojenského historického ústavu (VHÚ) vydali dosud nejpřesnější seznam padlých, když původní poválečný rozšířili o asi 1200 jmen na 2898.

Kartotéka obětí Pražského povstání Oblastní kriminální úřadovny Praha, která je přístupná na stránkách VHÚ, obsahuje údaje o 2753 osobách násilně usmrcených v době Pražského povstání, z toho je 1998 Čechů, 432 Němců a 77 Rusů (zahrnuje všechny národnosti tehdejšího Sovětského svazu).

Velitel Pražského povstání generál Kutlvašr byl po komunistickém puči odsouzen v květnu 1949 za velezradu na doživotí. Na svobodu byl propuštěn v roce 1960 a následující rok zemřel. Hlavní Kutlvašrovou „chybou" zřejmě bylo, že přiměl Toussainta (který byl v 50. letech jeho spoluvězněm v Leopoldově) ke kapitulaci, čímž umožnil, aby půl milionu německých vojáků přešlo do zajetí k Američanům a nesnažili se probojovat Prahou.

To se ale nelíbilo sovětské straně, z jejich pohledu prý napomohl k posílení vojenského potenciálu nepřítele. Proto byl s dalšími vůdci povstání prohlášen za nepřítele SSSR.


Autor: ČTK

Pieta v Motole obětem komunismu

Dnes v 08:11

Účastníci pietního aktu v areálu motolského hřbitova, kde se nachází Čestné pohřebiště politických vězňů, uctili v pondělí 12. května památku obětí komunistického režimu.

Školáci si vylepšili školní dvůr o nové atrakce

Dnes v 06:35

Lanová pyramida, hrazda a posilovací prvek. Školáci ze ZŠ náměstí Svobody si vylepšili školní dvůr o nové atrakce díky participativnímu projektu Šance do škol. Ten funguje tak, že žáci si sami navrhují, co ve škole vylepšit, následně o návrzích hlasují a na vítězný projekt Praha 6 finančně...

Praha 11 chce maximálně využít kapacity objektu Sandra

Včera v 09:38

Rada Prahy 11 upravila Pravidla pro obsazování objektu Sandra o kategorii Ostatní žadatelé MČ Praha 11, kteří mohou žádat o pronájem jednotek o velikosti 3+kk a 4+kk.

Praha 6 získala výměnou za pozemek 14 nových bytů

Včera v 08:54

Zastupitelé Prahy 6 nedávno souhlasili s několika smlouvami, díky nimž získá městská část bezplatně 14 nových bytů v břevnovské Rezidenci Radimova v hodnotě přes 200 milionů korun. Byty jsou protiplněním za pozemek, který městská část developerovi přenechala a na němž nové domy stojí. Dříve se zde...

Boj proti sprejerům v Praze 5 pokračuje

Včera v 06:25

Antigraffiti program v Praze 5 pokračuje. Městská část zajistí aplikaci speciálního antigraffiti nátěru a následné odstraňování nových malůvek také na fasádě domu v Nádražní ulici 58 a na přilehlé zdi v ulici Jindřicha Plachty.

Setkání k revitalizaci vnitrobloku B na Černém Mostě

Včera v 05:54

Veřejné projednání projektového záměru revitalizace vnitrobloku B na Černém Mostě se koná v pondělí 19. května od 17:30 hodin přímo ve vnitrobloku B, ohraničeném ulicemi Bobkova, Maňákova a Bryksova.

Tvoříme Osmnáctku: Radnice představuje návrhy

Včera v 05:47 | Aktualizováno 30. listopadu -0001, 00:00

Hlasování v participativním rozpočtu Tvoříme 18 je v plném proudu občané mohou podpořit až tři návrhy, které zlepší život v Letňanech.

Další články
Nahoru