Povážlivě se zrychluje naše zadlužování. Na co si lidé nejčastěji půjčují?

Za vysokým nárůstem podle ní stojí především úvěry na bydlení, jejichž objem se zvýšil o 307 miliard na 2,37 bilionu korun. Dluh z úvěrů na spotřebu vzrostl meziročně o 7 miliard a poprvé přesáhl hranici půl bilionu korun.

Zároveň se opět snížil počet lidí, kteří nezvládají splácet své úvěry, a klesá také objem nespláceného dluhu na bydlení. Naopak objem nespláceného dluhu na spotřebu se zvyšuje od poloviny loňského roku.  

Během prvních tří čtvrtletí letošního roku vzrostlo zadlužení obyvatel o 267 miliard korun, téměř stejně jako v letech 2019 a 2020 dohromady, kdy se zvýšilo o 287 miliard. 

„Za růstem dluhu stojí rekordní poptávka po úvěrech na bydlení. Především ve druhém a třetím čtvrtletí se objem dluhu z úvěrů na bydlení zvyšoval dosud nevídaným tempem,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Na konci roku by podle ní mohl meziroční nárůst celkového dluhu dosáhnout i 350 miliard. Následně pravděpodobně dojde v důsledku kombinace vyšších úrokových sazeb a nadále rostoucích cen nemovitostí ke zpomalení tempa růstu poptávky po úvěrech na bydlení a s tím i k pomalejšímu růstu zadlužení. 

Začal opět růst i dluh z úvěrů na spotřebu 

Ve třetím čtvrtletí se po více než roce zvýšil také objem dluhu z úvěrů na spotřebu, meziročně o 7 miliard na 501 miliard korun. V předešlých čtyřech čtvrtletích přitom objem tohoto dluhu stagnoval nebo se snižoval. Objem dluhu na spotřebu se zvýšil i přesto, že počet klientů s tímto dluhem se meziročně snížil o 78 tisíc na 2,28 milionu.

„Pokles počtu klientů s úvěry na spotřebu zaznamenáváme už od konce roku 2019, kdy jsme jich evidovali o 187 tisíc více než na konci letošního třetího čtvrtletí. Celkový objem dluhu se však od té doby držel stále okolo hranice 500 miliard korun, kterou nyní překročil. Vysvětlením je zvyšující se průměrná částka dluhu na klienta, která v tomto období vzrostla o desetinu na 220 tisíc korun,“ vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. 

Klesá počet lidí, kteří řádně nesplácejí své úvěry 

Úvěr na bydlení na konci třetího čtvrtletí nesplácelo 11 tisíc lidí, o 29 procent méně než před rokem. Nejlépe spláceli lidé ve věku 35–44 let, kde mělo problémy dostát svým závazkům pouze 0,9 procenta klientů. Nejhůře na tom naopak byli lidé starší 55 let, mezi nimiž úvěry na bydlení řádně nesplácela 1,6 procenta klientů. 

„Celkový počet lidí, kteří nesplácejí své úvěry na bydlení, je v tuto chvíli rekordně nízký, což je jednoznačně dobrá zpráva. Otázkou je, jak se bude situace vyvíjet v příštím roce. Je zde velká část klientů, kteří si před pěti či čtyřmi lety fixovali hypoteční úvěry za velmi nízké sazby a kterým po vypršení fixace vzrostou kvůli aktuálnímu růstu úrokových sazeb splátky o tisíce korun. To spolu s rostoucí inflací ohrožuje především ty klienty, kteří si brali úvěry bez jakékoli finanční rezervy,“ dodává Lenka Novotná. 

Úvěry na spotřebu ke konci čtvrtletí řádně nesplácelo 182 tisíc lidí, tedy o 4 procenta méně než loni. Nejlepší platební morálku měli lidé ve věkové skupině 45–54 let, úvěry na spotřebu nesplácelo pouze 6,4 procenta z nich. Naopak u lidí do 24 let své úvěry nesplácelo 13,5 procenta klientů.  

Nesplácený dluh u spotřeby začal růst 

Celkový objem nespláceného dluhu se meziročně snížil o 4,5 procenta na 28,9 miliardy korun. Důvodem je především výrazný pokles nespláceného dluhu na bydlení.

Ten se snížil o dvě miliardy na 6,2 miliardy korun. Naopak nesplácený dluh na spotřebu se meziročně zvýšil už páté čtvrtletí v řadě, tentokrát o 598 milionů na 22,7 miliardy korun.

„Růst nespláceného dluhu za situace, kdy klesá počet lidí, kteří řádně nesplácejí, je pomyslným varováním do budoucna. Ukazuje, že určitá část klientů se během uplynulého roku a půl dostala do výrazných potíží, které není schopná sama řešit,“ říká Jiří Rajl.