Poutní areál na Bílé Hoře se probouzí k životu díky benediktinkám a štědrosti dárců
18. října 2018 10:57
Poutní areál na Bílé Hoře s kostelem se musí odedávna vyrovnávat s nepříznivými povětrnostními podmínkami, kterým je vystaven v důsledku své exponované polohy. Některé problémy byly ještě prohloubeny nevhodnými stavebními a restaurátorskými zásahy ze 70. až 80. let minulého století. Areál trpí vlhkostí, ohradní zdi ambitů zasolením, kupole ambitů statickými poruchami, fresky na jeho stěnách jsou napadeny plísněmi.
Zlomovým se stal konec roku 2007, kdy se na poutním místě usídlily sestry benediktinky z Opatství Venio a od té doby tu mají klášter. Ačkoli jsou jen v pozici nájemkyň, rozhodly se chátrající areál postupně opravit pomocí grantů a financí od dárců.
Projekt obnovy byl zahájen v roce 2011. Během následujících let se podařilo například restaurovat portál kostela a vstupní jižní portál, odvlhčit zdi, vyměnit elektroinstalace a osvětlit nádvoří, nevhodné betonové povrchy nahradit dlažbou, provést revizi kanalizace, opravit studnu, pozlatit čtyři kříže na kupolích věží, vymalovat fasádu kostela, doplnit chybějící kamenné prvky a provést řadu dalších prací.
V letošním roce byla dokončena oprava fasády kostela a právě je řešen havarijní stav kopulek ambitu s unikátním cyklem nástěnných maleb se zobrazeními poutních míst po celé Evropě zvaný „Mariánský atlas“.
V příštím roce by měla být dokončena oprava fasád v nádvoří poutního místa (omítky křížové chodby, rohových kaplí a bývalé fary) a části střechy. V následujících letech, v závislosti na výši sehnaných financí, doje k postupnému restaurování fresek v ambitu (křížové chodbě) a opravě fasády směrem do ulice. Počítá se také s opravou interiéru tří rohových kaplí a kaple Božího robu, malířskou a sochařskou výzdobou.
Významným sponzorem oprav je už mnoho let zakladatel společnosti Eco-Investment Milan Fiľo, který dlouhodobě podporuje i Břevnovský klášter, pod který poutní místo na Bílé Hoře patří. Úspěšný podnikatel financoval restaurování zvonu z roku 1813 a výrobu zvonů chybějících. Později přispěl na opravu fasády kostela, dominanty areálu. Peníze poslal i na opravu střechy a také na lešení potřebné k opravě kostela.
„Pan Fiľo přispívá každý rok nějakou částkou a tím nám umožnuje žádat pražský magistrát a ministerstvo kultury o granty, ze kterých průběžně opravujeme části areálu. Kdyby nepřispíval, nemůžeme žádat o granty, protože podmínkou získání je finanční spoluúčast. Jsme mu za podporu velice vděčni,“ uvedla řádová sestra Petra Pavlíčková z kláštera Venio.
Projekt obnovy významně podpořil i poslanec a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Velký je také příspěvek dalších soukromých osob, farníků, firem, Městské části Praha 17, ale třeba i pražského magistrátu. Někteří podporovatelé jsou ze zahraničí.
Veřejná sbírka na opravu poutního areálu Panny Marie Vítězné pokračuje, přispět mohou zájemci na č.ú: 3791104001/5500 – Raiffeisenbank a.s., VENIO – klášter benediktinek, Opatství Proměnění Páně, Karlovarská 3/6, 163 00, Praha 17. „Budeme vděčni za jakoukoli finanční podporu,“ sdělila Petra Pavlíčková.
Po skončení restaurátorských a stavebních prací chtějí benediktinky areál na Bílé Hoře více zpřístupnit veřejnosti. Už nyní se sem mohou zájemci o prohlídku podívat, jsou zde pořádány koncerty a přednášky. Konají se zde i bohoslužby.
Obnova poutního místa umožní kromě církevních aktivit nabízet ještě širší spektrum kulturních a vzdělávacích služeb. Rodiny s dětmi, rezidenti z Bílé Hory a další Pražané všech generací zde najdou klidovou zónu pro pasivní i aktivní trávení volného času. Počítá se s tím, že plocha nádvoří areálu bude volně přístupná. Lidé se budou moci navštěvovat i společenské místnosti a další opravené prostory.
V roce 2020 by se v areálu měla konat výstava k 400. výročí bělohorské bitvy. Budou na ní k vidění i rukopisy, tisky a fotografie objevené loni při opravách kostela. Dva mosazné tubusy s dokumenty byly nalezeny v makovici kříže na centrální kupoli a převezeny do Národního archivu.
Poutní místo Panny Marie Vítězné bylo vybudováno téměř sto let po bělohorské bitvě. Iniciátorem výstavby nebyla šlechta ani církevní hodnostáři, byli to pražští umělci, řemeslníci a měšťané, kdo si předsevzali postavit důstojnou svatyni k oslavě Matky Boží. Na výstavbě se podíleli i známí umělci jako J. B. Santini, K. I. Dienzenhofer, V. V. Reiner, D. C. Asam či O. J. Mayer. I díky nim se barokní stavba stala unikátem, který jen těžko hledá srovnání v blízkém i dalekém okolí.