Potlesk, pískot, nadávky. Politiky na Národní třídě vítaly projevy radosti i hněvu

„Sedmnáctý listopad 1989 není abstraktním symbolem, ale připomínkou toho, že už 35 let máme příležitost budovat svou zemi i život podle svých představ. Sametová revoluce přinesla hlavně příležitost a záleží na každém, jak s ní naloží. Ne vše se podařilo a daří, důležité je zkusit něco změnit a vzájemně si naslouchat,“ řekl prezident novinářům.

Když byl u pamětní desky, pár nespokojenců na něj pokřikovalo urážky. „Hanba, styď se, zaprodal jsi nás,“ volali někteří.

I příchod dalších politiků k pamětní desce na Národní třídě během nedělního dopoledne provázel pískot, nesouhlasné výkřiky, skandování či emotivní výměna názorů mezi jejich příznivci a odpůrci. Na pořádek v centru hlavního města dohlížejí stovky policistů.

„Je potřeba si 17. listopad připomínat a vidíme, že si ho připomínají všichni. Užívají si tu svobodu, kterou mohou konzumovat. K té asi patří i to, že se křičí na politiky, kteří zrovna v té chvíli vládnou," uvedl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj je zásadní, že lidé mohou vyjadřovat i nespokojenost.

Dopoledne dorazil i premiér Petr Fiala (ODS), který šel v čele průvodu koalice Spolu, který vyrazil od sídla ODS v Truhlářské ulici a postupně se k němu přidávali zástupci TOP 09 a lidovců. Nesli transparenty s hesly své kampaně, vlajkami a kyticemi. Stejně jako další politici u pamětní desky vyslechli kritiku a výkřiky „Hanba", ale i slova podpory a potlesk. „Pane premiére, děkujeme, vyhrajte volby," zaznělo stejně jako „Fialové zlo" či „Chtějí nás umlčet cenzurou".

Premiér novinářům s odkazem na vzrůstající populismus řekl, že Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) musí volby vyhrát – jinak to nedopadne dobře. K odpůrcům, kteří ho u památníku 17. listopadu 1989 hlasitě kritizovali, uvedl, že v roce 1989 by pískat na stejném místě nemohli.

Nabytou svobodu, o níž je třeba se starat a bránit ji, vyzdvihli lídři TOP 09 a KDU-ČSL Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný a další politici.

„Zjitřená atmosféra je stavem atmosféry ve společnosti. Že tu lidi jsou, mohu nadávat a pískat, to znamená, že máme svobodnou společnost. Tento svátek si budu vždy připomínat, protože svoboda a demokracie není automatická. Měli bychom si jí vážit a oslavovat, řekl předseda pražské TOP 09 a náměstek primátora Jiří Pospíšil.

Pro negativní projevy měl pochopení pražský radní Michal Hroza (TOP 09). „Způsobem, jakým oslavujeme 17. listopad je na každém z nás. Ta možnost, že to tak může být, pramení ze 17. listopadu. Pro mě to je den, kdy už 35 let mi otec nemusí říkat, že nemám vyprávět, že posloucháme hlas Ameriky a že můžu vycestovat, bez toho, aniž by někdo prověřoval, kam. A 35 let se nemusím stydět, kde žiju,“ řekl Hroza.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib si novinářům postěžoval, že v České republice jsou i 35 let po sametové revoluci lidé, kteří stále nemohou naplno uplatnit svůj potenciál. Problémem podle něj je třeba špatná dostupnost vzdělání nebo neférová ekonomika. Zdůraznil ale, že od listopadu 1989 je v Česku svoboda slova i svoboda politická.

Na Národní třídu chodí pravidelně senátorka Miroslava Němcová (ODS). „Říkala jsem si, jestli nebude odkaz a význam 17. listopadu slábnout, ale těší mě, že to tak není. Je tu spoustu mladých lidí, pro které je svoboda důležitá, od ní se vše odvíjí, jakékoli vaše rozhodnutí,“ řekla.

„Svobodu a demokracii považuji za základní hodnoty, které jsem povinná jako občan v prvé řadě, a jako senátorka v řadě druhé, chránit pro sebe, ale i pro budoucí generaci. Děkuji všem, kteří to dělají stejně jako já,“ dodala.

Památka studentů se v neděli uctívá nejen na Národní třídě, ale i u nedaleké Hlávkovy koleje. Pietního setkání se tam dopoledne s projevy zúčastnili předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, rektor ČVUT Vojtěch Petráček, předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda (oba ODS).

V koleji pobýval Jan Opletal a tato kolej byla jedna z kolejí, kde jednotky německé Ordnungspolizei a SS během Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 zatýkaly studenty k transportům do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Po setkání u koleje spojené s obětí nacistické perzekuce Janem Opletalem se lidé odebrali do nedaleké Žitné ulice, kde pamětní deska připomíná jeho i méně známou oběť listopadu 1939, dělníka Václava Sedláčka.