Poruchy paměti mohou být zdraví nebezpečné, čelíme epidemii demence

Každý někdy zapomněl doma klíče nebo mobil. Stává se vám to často? Zabývali jste se někdy tím, jak trénovat paměť? V případě poruch paměti způsobených Alzheimerovou nemocí však někdy nejde jen o zapomenuté drobnosti, ale doslova o život.

Při příležitosti Světového dne Alzheimerovy nemoci, který připadá na 21. září, o tom v aktuálním prohlášení informuje Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP. Populace podle ní čelí epidemii Alzheimerovy nemoci, která je nejčastější příčinou demence.

Počty pacientů s Alzheimerovou nemocí či jiným druhem demence dlouhodobě rostou. Podle statistika žije v Česku s demencí 140 000 lidí, z toho přibližně 60 procent má Alzheimerovou nemoc. 

Velké množství nemocných o své chorobě ale podle lékařů neví, a reálné číslo tak může být až o polovinu vyšší. Poruchy paměti jsou dle expertů jedním z prvních příznaků Alzheimerovy nemoci.

„Velmi často se setkáváme se situací, kdy člověk, který trpí i pouze mírnou poruchou krátkodobé paměti, udělá chybu při užívání svých léků. Tím spíš, pokud žije sám, tehdy se to může stát opravdu snadno. Špatné užití léků pak člověka může snadno ohrozit na životě nebo vést k jeho hospitalizaci,“ popisuje Hana Vaňková, členka výboru České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP.

Proto je podle ní klíčová včasná diagnóza. Diagnóza je začátkem léčby a také vede k lepšímu porozumění potřebám nemocného a rizikům provázejícím jeho nemoc. Do komplexní péče při Alzheimerově nemoci patří i podpora správného užívání léků, ať už ji poskytuje poučená rodina, nebo komunitní služby, tak aby k rizikovým situacím nedocházelo.

„Typickým příkladem je senior, který žije sám a už několik let se mu horší paměť – lidé v jeho okolí si problém uvědomí až ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně. Takové stavy přitom není radno podceňovat,“ říká primářka Vanda Franková, místopředsedkyně gerontopsychiatrické sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Nejsnazší způsob prvotního vyšetření je podle ní v ordinaci praktického lékaře při preventivní prohlídce. „V rámci systému včasného záchytu vyšetřujeme každého pacienta nad 65 let při preventivní prohlídce na známky počínající demence. Pak také samozřejmě i ty, kteří sami přijdou s podezřením, že něco není v pořádku. Každý měsíc provedeme řádově desítky kontrol a případů bohužel stále přibývá,“ říká Bohumil Seifert, praktický lékař a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Základní vyšetření praktici provádí jednoduchým testem, který zabere jen několik minut. 

„Pacienti při něm dostávají za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin. Podle výsledného skóre pak určíme, zda se již u pacienta projevují první známky onemocnění,“ říká docent Seifert. Podle expertů je však systém péče o pacienty s demencí v Česku stále roztříštěný – změnit by to měl nový takzvaný mezioborový konsensus.

Ten bude definovat role, kompetence a dostupnost jednotlivých lékařských specialistů a optimální postup diagnostiky a léčby. Vznik tohoto mezioborového konsensu je podpořen z Fondů EHP/Norska 2014–2021. „Loni vláda schválila také takzvaný Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN). Ten kromě nových doporučených postupů počítá s vytvořením specializovaných center pro léčbu Alzheimerovy nemoci, kde by se kvalitně diagnostikovaní pacienti dostali i k nejmodernější biologické léčbě, která u nás bude, jak doufáme, brzy k dispozici,“ říká Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. 

Alzheimerova nemoc podle dostupných dat postihuje zhruba dvě procenta populace ve věku 65+ let. Každých 5 let se pak podle odborníků procentuální výskyt dvojnásobí – 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 16 procent, v 90 letech přes 40 procent. Nemoc více zasahuje ženy, zhruba dvakrát častěji než muže.