Poprvé v Česku: Začal projekt stravy pro pacienty s poruchami polykání
14. prosince 2022 13:28
Přidejte si nás na domovskou Potíže s kousáním, žvýkáním a polykáním (dysfagie) trápí převážně lidi s neurologickými nemocemi, pacienty po cévní mozkové příhodě nebo nemocné s onkologickými diagnózami, seniory, jedince po úrazech čelistí, v posledních letech i nemocné s covidem, kterým polykání dělalo extrémní obtíže.
Všichni museli změnit stravovací zvyklosti i samotné potraviny. Dosud byli pacienti s dysfagií většinou odkázání na rozmixovanou stravu nevábného vzhledu, barvy i chuti, která rozhodně nelákala ke konzumaci. Přitom právě nemocní potřebují vyváženou, výživově hodnotnou stravu, která usnadní uzdravení a zabrání podvýživě a dehydrataci, které jim hrozí.
„Sedm let jsem hledala možnosti, jak pomoci lidem, kteří mají potíže s polykáním, trpí nechutenstvím a hrozí jim podvýživa. Snažila jsem se je přesvědčit, aby jedli, ovšem mixovaná bezbarvá strava bez chuti, kterou nemocnice v té době nabízela, je příliš nelákala. Není divu, že obvykle končili na nitrožilní výživě, dehydratovaní a podvyživení,“ vysvětlila motivaci pro vznik převratného způsobu stravování Lucie Růžičková, vedoucí nutričních terapeutů ve VFN.
„Problém byl hlavně v konzistenci jídla. Pacienti s poruchami polykání nemohou konzumovat běžnou pevnou ani tekutou stravu, kterou snadno vdechnou. Obecně lze říci, že čím je pokrm řidší, tím je pro ně náročnější ho sníst. A my jsme neměli k dispozici žádné zahušťovadlo na úpravu stravy, které by splňovalo nároky pacientů s dysfagií,“ dodala.
Podle ředitele VFN Davida Feltla je pražský nemocnice průkopníkem proměny nemocničního stravování v zemi. „Strava pro pacienty s poruchami polykání je finančně stejně náročná, jako pro běžné pacienty, a přitom poskytuje nemocným maximální benefity. Naše nemocnice se dlouhodobě snaží zavádět inovativní způsoby léčby pacientů ve všech oborech, které nabízíme, a stejně tak i v dalších oblastech péče, třeba stravování,“ dodal.
Podnětem k vypracování systému stravování pro jedince s poruchami polykání bylo Metodické doporučení pro zajištění stravy a nutriční péče Ministerstva zdravotnictví ČR z roku 2020.
Jasně se v něm definuje konzistence stravy pro nemocné s touto diagnózou – husté pyré zcela hladké bez hrudek a vláken, které zůstává i při opakovaném ohřevu v nezměněné konzistenci, bez škraloupů a kůrek, navíc splňuje vysoké nároky na chuť, barvu a tvarovou estetičnost.
„A to byl kámen úrazu, v Česku totiž neexistovalo vhodné zahušťovadlo, které by splnilo tyto parametry,“ řekla Lucie Růžičková. Nakonec se takové zahušťovadlo podařilo najít.
Celý rok trvalo, než tým nutričních terapeutů, klinických logopedů a kuchařů sestavil úplně nový jídelníček pro pacienty se specifickými potřebami. „Péče o pacienty s poruchami polykání je týmovou záležitostí. Díky přispění všech profesí, které se na péči o pacienty s dysfagií podílí, byl vznik receptáře veden snahou o jeho maximální využitelnost v každodenní praxi,“ řekl dietolog VFN František Novák.
Zadání bylo jasné: pokrmy musí být už na pohled lákavé, barevné, plné vůní a složené z masa, přílohy a zeleniny. Navíc musí pokrm udržet po celou dobu konzumace tvar a zachovat si chuť a vůni. Tak, aby si nemocný prožil i pocit běžného strávníka.
Podařilo se a vznikla unikátní kuchařka s dvaceti recepty pro celodenní stravování pacientů s dysfagií, které jsou pestré, jednoduché a časově nenáročné na přípravu. Dietu lze využít nejen pro pacienty s poruchami vlastního polykání, ale i při problémech s kousáním a ve všech dalších situacích, kdy běžná konzistence stravy není vhodná. Autoři v nich využívají běžně dostupné a finančně nenáročné suroviny.
„Důležité je, že se jednotlivé komponenty pokrmu servírují na talíř zvlášť a díky speciálním silikonovým formám vytvářejí strávníkovi dojem běžného jídla, například kuřecího stehna s baby karotkou a bramborovou kaší, nebo třeba vepřo knedlo zela. Máme formičky například na brokolici, hrášek, zelené fazolky či tvar filetu tresky,“ vypočítala Lucie Růžičková
„Pacient si tak vychutná kvalitní plnohodnotný a nutričně vyvážený pokrm, který jí vidličkou nebo lžící. Takto servírovaný oběd díky technologii přípravy – šokovému zamražení po uvaření a následné regeneraci neboli ohřátí – zachovává tvar i konzistenci a teprve v ústech se nemocnému lehce začne rozplývat,“ dodala.
Zkušenosti a postupy při přípravě pokrmů pro lidi se specifickými potřebami chce VFN poskytnout prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR všem, kdo je potřebují. „Naším cílem je, aby se recepty dostaly k dalším zdravotnickým zařízením, ústavům, domovům důchodců a všem, kdo pečují o pacienty s poruchami polykání. Zaslouží si totiž jednoznačně chutnější stravu, důstojné stolování a dobrý pocit z jídla, což nepochybně přispěje k jejich psychické pohodě a lepším výsledkům léčby,“ uzavřel ředitel VFN David Feltl.
