dnes
Pátek - jasno
5°C
zítra
Sobota - zatazeno
3°C
pozítří
Neděle - skorojasno
2°C
Polonahá dědička dostala olověnou vanu a před magistrátem dává na odiv svůj půvab
Kašnu najdete u vysoké ohradní zdi u Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí. Foto: archiv

Polonahá dědička dostala olověnou vanu a před magistrátem dává na odiv svůj půvab

Kašna s alegorickou sochou Vltavy, zvanou Terezka, která je součástí vysoké ohradní zdi u Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí, výrazně zkrásněla a získala také mnohem důstojnější okolí. Může za to rekonstrukce provedená z rozhodnutí radnice Prahy 1. Terezka, jež prý byla svého času bohatou dědičkou, tak nyní může v sousedství historické budovy pražského měgistrátu mnohem více dávat na odiv svůj melancholický půvab.

Udělejte si procházku a přijďte se přesvědčit, jak to díky citlivé revitalizaci Terezce a jejímu okolí sluší.

„Kašna získala novou olověnou vanu či měděné rozvody, a protože neměla základy, bylo třeba ji podbetonovat. Její okolí má navíc nově bezbariérový přístup a novou dlažbu. Rekonstrukcí ale prošly i samotná socha a schody kašny,“ vysvětlil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Ještě před úpravami bylo Terezčino okolí podrobeno záchrannému archeologickému průzkumu. Celkové náklady se vyšplhaly na více než 1,4 milionu korun.

U paty kašny se jen pár desítek centimetrů pod povrchem nacházejí zbytky kostela Panny Marie Na louži, který měl být postaven zřejmě v polovině 12. století. Měl románský sloh, ale jeho podoba je nejasná. Kolem kostela byl hřbitov, který zasahoval do severozápadní části dnešní parcely paláce. Kostel i hřbitov byly zrušeny během josefínských reforem a krátce nato, v roce 1791, byl kostel zbořen.

Kašnu s dívčí postavou, jež představuje řeku Vltavu, vytvořil v roce 1812 sochař Václav Prachner, a to podle návrhu bavorského malíře Josefa Berglera. Sedící dívka má v rukou dva džbánky, z nichž vytéká voda. Ty symbolizují dva prameny Vltavy. Pět hvězdiček na naznačeném prameni připomíná sv. Jana Nepomuckého i Vltavu.

lomecky-nahled

Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký před opravenou kašnou

Pražané si kašnu velmi oblíbili a sochu začali nazývat Terezkou. Snad podle dívky, která prý kdysi ke kašně chodívala pro vodu. Jeden rytmistr od dragounů na penzi, který bydlel v nárožním domě v Linhartské ulici, měl z okna výhled právě na Terezku. Díval se na často opuštěnou dívku a zamiloval se do ní. Po jeho smrti se ukázalo, že Terezce odkázal deset tisíc zlatých. Soud ale na popud zklamaných příbuzných odkaz nepřijal.
 
Jak už to tak bývá, láska dovede člověka i zničit. Natožpak sochu a kašnu. Terezka přízeň obyvatel a kolemjdoucích, kteří ji postupně velmi poničili, málem nepřežila, a tak musela být v roce 1953 zhotovena z bílého pískovce její kopie a poškozený originál je uložen ve sbírce Národní galerie.


Další články
Nahoru