dnes
Neděle - polojasno
3°C
zítra
Pondělí - skorojasno
1°C
pozítří
Úterý - polojasno
0°C
Politolog: Mezinárodní právo se proměnilo v propagandistický klacek, Česká televize šíří hysterii, nenávist a předvádí ostudu žurnalistiky
Krym. Ilustrační foto: Suhrida / Wikimedia Commons

Politolog: Mezinárodní právo se proměnilo v propagandistický klacek, Česká televize šíří hysterii, nenávist a předvádí ostudu žurnalistiky

Uznání referenda na Krymu nezávisí na české vládě, uvedl pro server Pražský patriot politolog Oskar Krejčí. Lidem na Krymu by mělo být podle jeho slov za čas „pod ruskými křídly“ lépe, protože Ukrajina se propadá do chaosu. Když srovnává postoje k osamostatnění Kosova a Krymu, mezinárodní právo se podle něj proměnilo v propagandistický klacek. Pražský patriot požádal profesora Krejčího o rozhovor proto, aby zazněl i názor, který v českém prostoru příliš slyšet není.

prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc.

Politolog, autor mnoha publikací z oblasti politologie.

V 19. letech zatčen při pokusu překročit státní hranici do Rakouska, po více než 2měsíčním věznění odsouzen ke 14. měsícům podmíněně.

Byl poradcem předsedů československé federální vlády Ladislava Adamce a Mariána Čalfy.

Zprostředkovával kontakty premiéra s iniciativou Most, napojenou na Václava Havla.

Vláda ČR neuznala výsledky referenda na Krymu, v němž se více než 96 procent hlasujících (při volební účasti 83 procent tamních obyvatel) vyslovilo pro připojení k Ruské federaci. Co postoji české vlády říkáte?
Česká vláda neformulovala vlastní stanovisko, ale kopíruje to, co řekla většina v Evropské unii. Uznání referenda ale samozřejmě nezávisí na české vládě, je to vyjádření svébytné vůle určité skupiny lidí.

Nabízí se podle vás nějaké srovnání s Kosovem, jehož samostatnost v květnu 2008 uznala vláda Mirka Topolánka?
To je otázka týkající se především mezinárodního práva. Problém je ale v tom, že uspořádání jeho principů, které známe z období po 2. světové válce, z Charty OSN, bylo zásadně narušeno intervencí NATO v bývalé Jugoslávii. Chaos v mezinárodním právu, kterého jsme svědky dnes – kdy jedna strana říká, že referendum na Krymu je podle mezinárodního práva, a druhá, že není, započal právě jednostranným použitím síly v bývalé Jugoslávii. Není možné, aby jedna strana mohla bombardovat kohokoliv a uznat referendum v Kosovu, a druhá strana nesměla dělat v podstatě nic. To je přeměna mezinárodního práva na propagandistický klacek.

Rusko je stabilnější, má větší dynamiku

oskar-krejci-nahled

Oskar Krejčí

Považujete účast ruských vojáků na Krymu za okupaci, jak je to prezentováno v ČR?
Zatím nevíme, co to je účast ruských vojáků. Část vojenské síly na Krymu je v souladu s dohodou s předcházejícími ukrajinskými vládami – mezi 12. a 26. tisíci vojáky. Druhá věc je pohyb neoznačených, neuniformovaných domobranců, nebo vojáků, nevím jak je nazvat. Nikdo z nás neví, jestli to jsou vojáci z Ruska, nebo dobře vycvičení Ukrajinci ruského původu. Kloním se k názoru, že jde o velmi dobře připravenou protiakci, která byla spuštěna poté, co jiné země intenzivně podporovaly používání násilí ze strany takzvaných nenásilných manifestantů na kyjevském Majdanu.

Bude lidem na Krymu pod „ruskými křídly“ podle vás lépe, nebo hůř? Anebo to pro jejich reálný život nebude nic významného znamenat?
Nebude to hned, ale v zásadě by jim mělo být lépe. Ukrajina se propadá do chaosu, při všech zmatcích je Rusko přec jen stabilnější země, má větší dynamiku, má rezervy 510 miliard dolarů – kam se hrabe Evropská unie. Ukrajina je naopak stále hlouběji se propadající zadlužený stát. Navíc si myslím, že Moskva se pokusí udělat z Krymu výstavní oblast, jakousi riviéru. Oblasti Tatarstánu přislíbily velkou pomoc tatarským příbuzným na Krymu. Z hlediska sociálně ekonomického se proto budou lidé na Krymu pod Ruskem citit lépe. Tedy, když nebude válka.

Přenesení sporů z ulic do kanceláří

Dost se spekuluje o tom, zda Rusko bude chtít připojit i východní části Ukrajiny. Co si o tom myslíte? V jaké podobě by byl takový nárok oprávněný?
Hranice, které známe, jsou nehistorické, nejdou po etnickém rozhraní. Respektují se jenom proto, že tak rozhodly dohody o rozpadu Sovětského svazu. Společenství nezávislých států, které vzniklo na půdě bývalého Sovětského svazu, bez pobaltských zemí, bylo garantem nedotknutelnosti hranic. Je to Ukrajina, která avizuje vystoupení z tohoto Společenství nezávislých států. Osobně jsem přesvědčen, že Rusko bude dělat vše pro to, aby jinde vojensky nezasahovalo. Krym je přece jen něco jiného. Problém je ale v tom, že kyjevská vláda, která je pod patronací západních mocností, se chová zcela bezohledně vůči rusky mluvícímu obyvatelstvu.

Co s tím?
Jediným správným řešením je podle mě přenesení sporů z ulic do kanceláří, kde se vymezí prostory, které patří celému regionu, kde se stanoví pravomoci jednotlivých regionů a centra. Když to nebude fungovat, třeba se to rozdělí. Ale myslet si, že jedna strana by mohla vyhrát nad druhou, aniž by netekla krev, je naivní. Ruská strana podle mě zasáhne jen tehdy, pokud poteče hodně krve.

Je to vláda vzešlá z převratu

Souběžně s Krymem pokračují události v Kyjevě a dalších částech Ukrajiny. Volyňští Češi žádají o pomoc Česko. Bojí se obdivovatelů Stěpana Bandery, takzvaných Banderovců, kteří podle nich na Ukrajině řádí. Jsou tyto obavy vážné?
V současné politické elitě je řada skupin, které se chovají přinejmenším protofašisticky. Odhodlání použít násilí, které je pro protofašistické skupiny typické, mě leká. A právem to leká i volyňské Čechy. Protofašisté představují dobře organizovanou menšinu, která je odhodlaná k násilí. Nikdo třeba nečelí ukrajinskému Pravému sektoru, a je třeba vzpomenout, že například Mussolini, když táhnul na Řím, také představoval menšinu.

V nové kyjevské vládě je pět zástupců krajní pravice. Považujete tuto vládu na legitimní?
Je to vláda vzešlá z převratu, a to je právě druhý aspekt toho právního sporu. Nelze říci, že vláda, která moc v hlavním městě uchopila násilím, je reprezentantem práva, a ti ostatní – třeba na Krymu – nemají obdobné právo uchopit svůj osud do vlastních rukou. Jakmile se vytvořil právní chaos, je zbytečné dovolávat se nějaké ústavy, na počátku je porušení ústavy převratem. Ostatní má už charakter útoku nebo sebeobrany v bezprávním prostoru.

Západ vyhrál Ukrajinu formou Pyrrhova vítězství

Neobáváte se toho, že na Ukrajině může dojít k tomu, k čemu došlo v roce 1973 v Chile? Tedy, že tam může převzít moc nějaký Pinochet…
Pevně doufám, že se západní mocnosti zklidní. Ne všichni v Bruselu, ne všichni ve Washingtonu, jsou nakloněni nějakému vyostřenému řešení sporu. Doufám, že ve většině hlav není zakódováno, že když se nám nelíbí zvolená vláda, vyjdeme na Majdan a vládu násilně svrhneme. Západ navíc vyhrál Ukrajinu formou Pyrrhova vítězství. Je to země se 46 miliony obyvatel, bez Krymu asi se 44 miliony, která se ekonomicky propadá a je tam chaos. Loni tam byl ekonomický růst 0,0 %. Kdo ví, jak tomu bude nyní. A to má teď na krku Evropská unie!

Jak podle vás česká média o dění na Ukrajině informují?
Nesleduji všechna média, ale velmi pečlivě sleduji Českou televizi – to, co předvádí, je ostudou evropské žurnalistiky. Už jenom to, jak vybírá jednotlivé události, aby ilustrovala základní slogan „v Česku to možná nemáme dobré, ale ruská alternativa je otřesná“. Veřejnoprávní Česká televize šíří hysterii a nenávist, která tam od olympiády v Soči neuvěřitelně graduje. Na některé informace je tam embargo. Přitom se stačí podívat na Euronews, CNN nebo BBC, to je úplně jiné zpravodajství.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru