Politici uctili na Václavském náměstí památku Jana Palacha, student se upálil před 57 lety

Z Palachova činu si podle Vystrčila může současná společnost vzít poselství boje proti letargii a nečinnosti. „Jan Palach chtěl svým činem probudit naši společnost z letargie, do níž rychle upadla po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Na Ukrajině – v naší Evropě – zuří válka. Neskončí tím, že se budeme tvářit, že se nás netýká. Vzpomeňme na Jana Palacha a ptejme se sami sebe, zda i dnes postupně neupadáme do letargie, která je nebezpečným spojencem nesvobodného života,“ uvedl Vyskočil.

Podle Radoměřské je důležité si Palachův čin nadále připomínat. „Je to mimořádně důležité v této době, kdy se potýkáme s novými hrozbami války a nejistotou, kdy jsou mnozí vystavováni zkouškám charakteru. Obávám se, že jim budeme vystavováni čím dál častěji. Rozhodnutí Jana Palacha nežít ve lži může být majákem pro všechny, kteří ve složitých chvílích přemýšlejí o tom, jak se zachovat,“ uvedla.

„Myslím si, že je nesmírně důležité připomínat si hrdinské činy obecně, protože to jsou takové mravní majáky v našich dějinách a čin oběti Jana Palacha k tomu bez nejmenší pochyby patří,“ dodala a zároveň apelovala na to, aby se ve veřejném prostoru nepoužívala slova, která zlehčují totalitní režimy, jejich oběti a právní odpovědnost představitelů takových režimů.

Palachovu památku si vpodvečer v metropoli připomnělo také tradiční shromáždění před Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha.

Jan Palach Zemřel v nemocnici 19. ledna 1969, tedy tři dny poté, co se na Václavském známěstí polil hořlavinou a zapálil. Další student, Jan Zajíc, se po jeho vzoru upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 – v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Palach.