Policie nenašla viníka požáru dřevěného kostela v zahradě Kinských, případ proto odložila

Kostel ze 17. století vyhořel loni 28. října. Hasiči krátce poté sdělili, že požár zřejmě způsobila lidská chyba a že oheň mohl souviset s pohybem lidí bez domova. Technickou závadu vyloučili.

„V uplynulých dnech byl případ požáru kostela sv. Michala odložen. Na základě výsledků znaleckých zkoumání, vyhodnocení zajištěných stop, výslechů vytipovaných osob a veškerého úsilí kriminalistů nebyly zjištěny informace, které by vedly k objasnění případu a k případnému zahájení trestního stíhání vůči konkrétní osobě,“ uvedl dnes mluvčí pražské policie Jan Rybanský. V případě nových skutečností podle něj může být případ obnoven.

Magistrát se v lednu rozhodl zakrýt zbytky kostela provizorní konstrukcí, která má stavbu chránit před povětrnostními vlivy dva roky, než bude hotová rekonstrukce památky. Velká část kostela by měla jít opravit. Na obnovu památky zřídilo město veřejnou sbírku.

Na obnovu kostela přispěla částkou až jeden milion korun i Praha 5. Pár dní po požáru o tom rozhodlo vedení městské části na návrh radního pro kulturu Lukáše Herolda (ODS).

Radní rovněž rozhodli, že formou finančního daru ve výši 50 000 korun se městská část připojila k celoměstské sbírce. 

„Požár, který zničil kostel, napáchal z historického hlediska škodu nevyčíslitelných hodnot. Památka desítky let patřila k nejvýznamnějším pamětihodnostem Prahy 5, proto je naší povinností se přihlásit nejen ke sbírce vyhlášené Prahou, ale hlavně participovat na následné obnově památky,“ uvedl Herold.

Pravoslavný kostel svatého Michala, nazývaný někdy také karpatský, stál původně v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině. Byl postaven v takzvaném bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka. Byl asi 14 metrů dlouhý a 8 metrů široký, věž sahala do výšky asi 17 metrů. Roubené části kostela pokrývala šindelová střecha.

Na tehdejší Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa, byl rozebrán, převezen a znovu postaven v Praze v roce 1929. Jednalo se o dar Rusínů Praze, jako jejich typické lidové stavby. Chrám se stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.