Podolská vodárna v provozu, z kohoutků poteče Pražanům ještě týden voda „říznutá“ Vltavou
22. září 2016 12:02
Podolská vodárna
Byla postavena podle projektu architekta Antonína Engela, zahájila svůj provoz v roce 1929. Nepřetržitě Pražany vodou zásobovala až do roku 2002, když její pravidelný provoz ukončily povodně. Od té doby slouží jako záložní zdroj.
„Naposledy byla Podolská vodárna v ostrém provozu v roce 2011, kdy byla důvodem také oprava štolového přivaděče,“ podotkl tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáš Mrázek.
Ještě před tím, než začala vodárna na začátku tohoto týdne dodávat vodu do pražské sítě, byla několik dní v testovacím provozu. „Prováděli jsme optimalizaci technologií, sledovali kvalitu vyrobené vody tak, aby splňovala všechny hygienické parametry pro pitnou vodu, a proplachovali jsme výtlačné řady z Podolí,“ informoval Mrázek.
Vltavská voda nemá po vyčištění žádné specifické parametry, jde totiž stejně jako v případě Želivky o povrchový zdroj. U vody z Káraného, která běžně teče do kohoutků hlavně v severozápadní části Prahy, se jedná o podzemní stroj. Tato voda je obecně tvrdší než želivská. Rozdíly však nejsou pro běžného spotřebitele prakticky rozeznatelné. Voda ze Želivky, Káraného i Vltavy je zdravotně nezávadná.
Při výluce štolového přivaděče bude Podolská vodárna dodávat do sítě až 890 litrů za sekundu, vyrobit a odčerpat je schopna až 2200 litrů vody za sekundu. PVK zároveň zvýšily výkon Úpravny vody Kárané a všechny vodojemy naplnily takzvaně po okraj. „Pražané se vůbec nemusejí obávat nedostatku pitné vody,“ zdůraznil mluvčí společnosti.
Zajímavostí je, že kvůli výluce bude ze štolového přivaděče vypuštěno zhruba 150 000 m3 pitné vody, což je průměrná roční spotřeba 3850 Pražanů. Část této vody bude vypuštěna do pražské vodovodní sítě, většina do řeky Sázavy a Blanice.