Bábek kritizuje podobu digitalizace státní správy

Dobrou, fungující digitalizovanou státní správu podnikatelé potřebují, ale to úředníky a politiky nezajímá. Zajímají je ambiciózní projekty Digitální Česko či Centrum umělé inteligence, protože na ty EU alokuje miliardy euro dotací. Dostat tyto peníze do Česka a podílet se na jejich „efektivním“ čerpání, to je úkol hodný této vlády.

Je těžké si představit, že by tato vláda zvládla zajistit vývoj umělé inteligence, když léta není schopna zvládnout ve srovnání s tím jednoduchou digitalizaci státní správy. Přitom společnost digitalizována je. Banky, pojišťovny, doprava, logistika, průmyslová výroba i výroba potravin, vše řízeno počítači. Ve firmách máme sofistikované účetní programy, CRM, business inteligence a business planning nástroje. Komunikujeme, hrajeme, cestujeme, pracujeme a řídíme firmy digitálně. A funguje to. Protože kdyby to nefungovalo, tak by banky, automobilky, dopravci, a všichni ostatní zkrachovali. A tak jediné, co nefunguje, je státní správa.

Podnikatelé oprávněně očekávají, že s digitalizovanou státní správou bude jejich podnikání efektivnější. Komunikace se státem by měla být jednoduchá, snadná, přehledná a bezpečná. Realita je opačná. Digitalizace státní správy po česku přináší komplikace, náklady a hrozby. S každým dalším zavedeným systémem, registrem či nástrojem přibývá povinností, které musí podnikatelé splnit, zvyšuje se množství práce, kterou pro stát musí odvádět, platí více peněz za práci odborníků, protože laik složité a nepřehledné předpisy a systémy nezvládne, a za každou sebemenší chybu jim hrozí často likvidační pokuty.

Aby to nebylo málo, se zaváděním „moderních technologií“ v rozporu se zdravým rozumem stále narůstá počet úředníků!

Lidově řečeno, dámy a pánové u vlády to dělají blbě. Neumí to, nebo nechtějí, aby vše fungovalo, jak má. Ze všech informací z veřejných zdrojů se to jeví tak, že digitalizace či elektronizace státní správy je vedena neodborně a nezodpovědně. Jediní, kdo z ní musí mít radost, jsou dodavatelé systémů, softwaru a hardwaru. Celý proces je nehospodárný a vypadá to, jako by hlavním cílem digitalizace státní správy bylo utratit co nejvíce miliard ze státního rozpočtu.

Jen namátkou pár příkladů „kvality“ práce státní správy (citace z veřejných médií a stránek NKÚ): Při budování IT systému porušilo MPSV rozpočtovou kázeň o 737 milionů korun. MPSV nestihlo v roce 2016 systémy přesoutěžit a obnovilo smlouvu s původním dodavatelem, což stojí ministerstvo asi 30 milionů měsíčně. Projekty MV měly několikaleté zpoždění. Spuštění NEN do ostrého provozu se zpozdilo o dva a půl roku, přestože původně mělo trvat osm měsíců; jeho vytvoření stálo ministerstvo více než 230 milionů korun a další 4 miliony korun měsíčně stojí jeho provoz.

Vnitro neoprávněně vydalo 390 milionů na elektronizaci veřejné správy. Nástroj pro zadávání veřejných zakázek nepřinesl očekávanou úsporu. Stát za zdravotnické registry zaplatil za devět let, do loňska, téměř 130 miliónů korun, některé se ale nepoužívají. Na informační technologie vydala česká vláda podle zprávy NKÚ v roce 2017 13 miliard korun.

Shrneme-li vše, co víme o digitalizaci státní správy, pak musíme konstatovat: Miliardy jen letí, úřady jsou kritizovány Nejvyšším kontrolním úřadem, platí pokuty a nic se neděje. Stav digitalizace státní správy je katastrofální a vysloví-li úředníci slova „snižování administrativní zátěže v rámci digitalizace státní správy“ musíme to považovat za drzost. Podnikatelské odbory v zájmu podnikatelů vyzývají: Vládo, dokonči efektivní digitalizaci státní správy, aby nám byla pomocí, nikoli přítěží. Pokud to dokážeš.

Autorem textu je Radomil Bábek, předseda výboru Podnikatelských odborů

Články uveřejněné v rubrice KOMENTÁŘE nemusí vyjadřovat stanoviska a názory redakce