Podíl ve společnosti ve vztahu k společnému jmění manželů ve světle novely občanského zákoníku

Ustanovení § 142 odst. 3 takzvaného starého občanského zákoníku (zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) uvádělo, že „Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.“

Toto ustanovení následně Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004, zpřesnil tak, že obchodní podíl lze rozdělit na složku majetkovou a složku korporátní, přičemž pouze se složkou korporátní byl spojen výkon práv společníka.

Součástí společného jmění manželů se stávala jen složka majetková a nikoli složka korporátní a práva plynoucí z účasti na společnosti, tj. například právo hlasovat na valné hromadě, náležela pouze tomu z manželů, který byl skutečně společníkem. Výjimku tvořila bytová družstva, kde dle shora uvedeného ustanovení mohl i druhý manžel vykonávat práva člena družstva.

Do této relativně ustálené a judikaturou vyjasněné situace však takříkajíc „hodil vidle“ nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), který s účinností od 1. 1. 2014 zrušil úpravu předcházející a nově tuto otázku upravil v § 709 odst. 3 následovně: „Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví.“

Pročež se pochopitelně rozvířila debata o tom, jak toto ustanovení vykládat a zda je namístě kontinuálně považovat podíl v obchodní korporaci za jaksi dvousložkový institut, či kontinuitu přerušit a vykládat jej tak, že nabytí obchodního podílu, jedním z manželů zakládá druhému z manželů právo využívat práv společníka, resp. akcionáře či člena družstva, takové společnosti, resp. družstva.

Novela nového občanského zákoníku účinná od 28. 2. 2017 činí v tomto ohledu jasno, když za konec současné dikce § 709 odst. 3 byla připojena věta: „Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.“ Tím se v podstatě navrací stav, který zde existoval před 1. 1. 2014, tj. rozdělení podílu na složku majetkovou a složku korporátní.

S touto veskrze pozitivní změnou je však nyní spojena otázka, jak nahlížet na podíly, které se staly součástí společného jmění manželů mezi 1. 1. 2014 a 28. 2. 2017, kdy nabyla účinnosti novela nového občanského zákoníku. Nadále bude zajímavé sledovat, jak se touto otázkou vypořádají soudy.

Autorem textu je Vít Hruška, advokátní koncipient 

www.maceklegal.cz