Počet návrhů na osobní bankrot byl v březnu nejvyšší za poslední rok, vyhlídky u firem nevypadají růžově

Insolvenční soudy v březnu vyhlásily pouze o tři bankroty obchodních společností (OS) více než v únoru a zároveň přijaly o 41 insolvenčních návrhů více než v únoru. Počet návrhů na bankrot obchodních společností se tak počtvrté v posledním půlroce dostal přes hranici 100 návrhů.

„Jde o situaci, kterou jsme nezaznamenali od poloviny roku 2017 kdy byla přijata novela insolvenčního zákona, jež výrazně omezovala šikanózní insolvenční návrhy,“ říká analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková s tím, že vysoký počet návrhů na bankrot se v dalších měsících promítne také do vyššího počtu vyhlašovaných bankrotů.

Nárůst počtu insolvenčních návrhů i bankrotů byl v březnu patrný také u fyzických osob podnikatelů (FOP). Počet návrhů na bankrot se zde zvýšil o 79, zatímco počet bankrotů o 73.

Firemní bankroty

Během prvního čtvrtletí letošního roku bylo vyhlášeno 192 firemních bankrotů a zároveň bylo podáno 253 návrhů na bankrot obchodních společností. Jde o 22 bankrotů (13 procent) a sedm návrhů (tři procenta) více než v prvním čtvrtletí loňského roku.

„Očekáváme, že během druhého čtvrtletí bude tento rozdíl ještě výraznější. Především počet insolvenčních návrhů ve druhém čtvrtletí loňského roku výrazně klesl kvůli takzvanému Lex Covid, který na půl roku zamezil podávání věřitelských insolvenčních návrhů. Během druhého čtvrtletí lze také očekávat určité rozvolnění protiepidemických opatření a související omezení státní podpory firmám i podnikatelům. To může vytvářet na některé subjekty dodatečný ekonomický tlak, který nemusí unést,“ říká Věra Kameníčková.

U bankrotů fyzických osob podnikatelů byla situace ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2020 lepší. Soudy vyhlásily bankrot u 1 637 podnikatelů a stejný počet návrhů na jejich bankrot také přijaly. Počet bankrotů se meziročně snížil o 480 (23 procent), zatímco počet návrhů na bankrot FOP klesl o 682, tedy o 29 procent.

„Vývoj bankrotů podnikatelů závisí především na vývoji v oblasti osobních bankrotů, protože většina podnikatelů žádá o oddlužení, což je v zásadě osobní bankrot,“ vysvětluje rozdílný vývoj Věra Kameníčková s tím, že počet osobních bankrotů se během uplynulého roku výrazně snížil.

Nejhůře na tom byla doprava a skladování

Během posledních dvanácti měsíců bylo vyhlášeno 631 bankrotů obchodních společností, o 38 bankrotů (šest procent) méně než v předchozím období a 816 bankrotů fyzických osob podnikatelů, tedy o 1 897 (22 procent) méně než v předchozích 12 měsících.

Zároveň bylo podáno 980 návrhů na bankrot OS, o 69 (sedm procent) méně než o rok dříve, a 6 741 návrhů na bankrot FOP, o 3 049, tedy o 31 procent méně než o rok dříve.

V přepočtu na počet společností bylo v České republice vyhlášeno v průměru 11,7 bankrotu na 10 tisíc OS. Nejvíce v Karlovarském kraji (17,5) a v Ústeckém kraji (16,7). Nejméně naopak ve Zlínském kraji (6,8) a ve Středočeském kraji (8,1).

V rámci hlavních odvětví byl nejvyšší podíl firemních bankrotů vyhlášen v dopravě a skladování, kde šlo o 28,6 bankrotu na 10 tisíc společností, v administrativních činnostech, kde šlo o 22,7 bankrotu, a ve zpracovatelském průmyslu, kde to bylo 19,8 bankrotu.

V posledních 12 měsících bylo v Česku zároveň vyhlášeno v průměru 32,3 bankrotu FOP na 10 tisíc podnikatelů, nejvíce na Ústecku (60,1) a na Liberecku (48,5). Nejméně naopak v Praze (19,7) a na Zlínsku (23,4).

Co se týče hlavních odvětví, nejhorší situace panovala podobně jako u firem v dopravě a skladování, kde bylo vyhlášeno 76 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů, a následně v ubytování a stravování, kde šlo o 56 bankrotů na 10 tisíc FOP.

Osobní bankroty

V březnu bylo v České republice vyhlášeno 1 528 osobních bankrotů a podáno 1 723 návrhů na osobní bankrot. Počet osobních bankrotů se tak oproti únoru zvýšil o 263 a počet návrhů na osobní bankrot se zvýšil dokonce o 329.

„Počet osobních bankrotů rostl v březnu už třetím měsícem v řadě. Zatímco během loňského roku se jejich počet postupně snižoval z lednových více než 1 800 na prosincových 1 053, letos je zatím trend opačný. Podobné je to také u návrhů na osobní bankrot, kterých bylo v březnu nejvíce za posledních 12 měsíců,“ říká Kameníčková.

Nejvíce osobních bankrotů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (242), v Ústeckém kraji (202) a v Jihomoravském kraji (162). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (51), ve Zlínském kraji (59) a na Vysočině (65).

Během prvního čtvrtletí bylo vyhlášeno 3 995 osobních bankrotů, o 1 178 (23 procent) méně než o rok dříve, a podáno 4 130 návrhů na osobní bankrot, o 1 359 (25 procent) méně než o rok dříve.

Důvodem je především výrazný pokles počtu návrhů na osobní bankrot i počtu vyhlašovaných osobních bankrotů po začátku epidemie Covid-19 v Česku. „I když se počet návrhů na osobní bankrot i samotných osobních bankrotů postupně zvyšuje, stále je výrazně nižší než před začátkem epidemie,“ říká Věra Kameníčková.

Během posledního roku bylo vyhlášeno 16 207 osobních bankrotů, to je o 4 356 (21 procent) méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 16 320 návrhů na osobní bankrot, o 6 424 (28 procent) méně než o rok dříve.

Počet osobních bankrotů se oproti předešlému období nejrychleji snížil v Ústeckém kraji, a to o 31 procent. Následoval Královehradecký kraj s poklesem o 30 procent. Naopak v Jihomoravském kraji klesl počet osobních bankrotů pouze o 12 procent.

V průměru bylo v Česku vyhlášeno 15,2 osobního bankrotu na 10 tisíc obyvatel. Nejvíce v Ústeckém kraji (22,8) a v Karlovarském kraji (21,8). Nejméně naopak v Praze (10,2) a na Vysočině, kde šlo pouze o 10,7 osobního bankrotu na 10 tisíc obyvatel.