Počet cizinců v Praze od počátku tisíciletí vzrostl z 61 000 na 345 000
4. června 2024 07:26
Přidejte si nás na domovskou Ukrajinců bylo podle analýzy na konci roku 2022 v metropoli asi 170 000, Slováků 31 000, Rusů 27 000, Vietnamců 15 000 a příslušníků dalších národností 102 000. Nejvíce cizinců je podle dokumentu ve věku mezi 24 a 42 lety, naopak vyšší věkové kategorie jsou zastoupeny minimálně.
„Cizinci se do Prahy stěhují primárně z ekonomických důvodů, tedy za prací, ale také za studiem a kvalitním městským prostředím. Praha je pro cizince jednoznačně nejatraktivnějším městem (i krajem) v Česku," stojí v dokumentu.
Růst počtu cizinců podle analýzy výrazně zvýšil útok Ruska na Ukrajinu v roce 2022, po kterém našlo v Praze domov více než 100 000 ukrajinských uprchlíků. Dokument nicméně zmiňuje také to, že celkové číslo udělených pobytových oprávnění nemusí přesně odrážet aktuální počet Ukrajinců v metropoli, protože chybí přesná evidence těch, kteří se již v Česku nezdržují.
Celkově podle analýzy migrace cizinců zajišťuje, že počet obyvatel metropole vlivem demografie a stěhování lidí za Prahu neklesá. Bez nich by mezi lety 2016 a 2021 klesl počet obyvatel Prahy zhruba o 5000, uvádí dokument.
Mezi lety 2016 a 2021 podle něj v Praze průměrně každoročně přibylo necelých 15.000 cizinců a z toho 12 000 byl migrační přírůstek, zbylé asi 3000 pak tvořily děti imigrantů.
Populace cizinců v Praze je podle analýzy mladší než ta česká a dosahuje průměrného věku 35,5 let, zatímco u osob s českou státní příslušností to v roce 2021 bylo 42,9 let.
„Bez cizinců by tak pražská populace dosahovala přibližně celorepublikové úrovně (43 let)," píše se v analýze. Míra úmrtnosti je s ohledem na minimální zastoupení seniorů mezi cizinci velice nízká. Počet cizinců se bude podle dokumentu zvyšovat i v dalších letech.
Počet obyvatel Prahy za minulý rok stoupl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 27 406 na 1,38 milionu. Podle analýz geolokačních dat od mobilních operátorů však v metropoli reálně žije o 200 000 až 300 000 lidé více, než uvádějí oficiální data.
Rozdíl souvisí s dojížděním za prací či studiem, kdy se lidé nevracejí každý den domů, nebo s nenahlašováním změn bydliště do evidence obyvatel.
