Po pandemii přibylo těžce depresivních pacientů, nicméně tsunami duševních onemocnění se nekoná

V koronavirovém roce se snížil počet kontrolních vyšetření v psychiatrických ambulancích i množství hospitalizací v léčebnách. Oslovené pacienty nejvíce trápily úzkosti a výrazně vzrostl počet lidí s těžkými depresemi. Z tisícovky respondentů jimi v současnosti trpí zhruba deset procent.

„V koronavirovém roce 2020 došlo k poklesu celkového počtu psychiatrických vyšetření. Šlo zejména o měsíce březen až květen loňského roku. Zároveň jsme zaznamenali výrazný nárůst počtu telefonických konzultací a cílených vyšetření u psychiatra. K úbytku realizovaných výkonů došlo i v lůžkové psychiatrické péči, a to opět zejména v měsících s největší pandemickou zátěží. Celoročně také výrazně ubylo hospitalizovaných pacientů v léčebnách, zvláště pak pacientů hospitalizovaných po dobu maximálně tří měsíců,“ uvedla Jitka Soukupová, zástupce ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR pro vědu a grantovou činnost.

Unikátní průzkum mapující dopady pandemie na duševní zdraví populace připravil ÚZIS ČR společně s výzkumným týmem lékařů z Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UK.

Do průzkumu se na přelomu května a června zapojilo přes tisíc pacientů v průměrném věku 41 let. Jedná se o respondenty, kteří ve sledovaném období skutečně vyhledali zdravotní péči nebo jim lékaři předepsali léky. Komplexní průzkum spojuje objektivní data s výpověďmi konkrétních lidí.

Více pacientů s těžkými depresemi

„Výsledky průzkumu nás příjemně překvapily. Mapovali jsme, jaký dopad měla pandemie i samotné prodělání onemocnění covid-19 na psychický i tělesný stav respondentů, na jejich vztah s rodinou, na finanční nebo pracovní situaci. Ve většině případů se pandemie na jejich duševním zdraví nijak zvlášť nepodepsala. Někteří respondenti dokonce uvedli, že například v souvislosti s pracovní situací vnímají pandemii pozitivně. Více než poloviny lidí se nedotkla vůbec. Přestože čísla neprokazují tak dramatické scénáře, jak jsme očekávali, určité negativní dopady na duševní zdraví jsme samozřejmě zaznamenali. Zvýšil se například počet těžce depresivních pacientů,“ popsal přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK Martin Anders.

Deprese a úzkosti jsou podle něj nejcitlivější složkou lidské psychiky, která se mění při zátěži stresem. Pacienty nejvíce trápí postcovidové následky, vztahy nebo třeba problémy dětí adaptovat se ve škole po dlouhé pauze.

Z tisícovky respondentů trpí téměř 10 procent lidí těžkou depresí. Dalším dvaceti procentům lékaři diagnostikovali mírnou až střední depresi. Zhruba 3,5 procenta lidí má vysokou mírou úzkosti. I mírná úzkost se přitom může podle lékařů negativně odrazit v kvalitě života a způsobit pracovní nebo vztahové problémy.

Průzkum odhalil za loňský rok přes 370 tisíc telefonických konzultací, 1,38 milionu kontrolních vyšetření v psychiatrických ambulancích a lékaři vydali více než 2,6 milionu receptů na antidepresiva. Jde ale jen o dvouprocentní nárůst oproti roku 2019.