Plicní hypertenzí trpí v Česku tisíce lidí, na vážnou chorobu upozorní modře nasvícené budovy

Jeden až dva roky. Přibližně tak dlouho trvá, než se pacienti, kteří mají vysoký tlak v plicích, dozví, že mají právě plicní hypertenzi. Tato vážná nemoc, která může vést až k selhání srdce, postupuje plíživě. Zejména v počáteční fázi se projevuje stejně jako řada běžnějších chorob, například jako astma: pacienti špatně dýchají, bývají unavení a bolí je na hrudi. 

Na to, že jde o větší problém, je po delší době upozorní až modrající rty nebo konečky prstů. Lékaři varují, že jenom včasné odhalení příčiny potíží a nasazení správné léčby předejde závažným zdravotním komplikacím. 

„Plicní hypertenzi mají v Česku tisíce lidí, potýká se s ní přibližně jedno procento dospělých. Ve vyšším věku, u osob starších 60 let, se vyskytuje ještě častěji,“ popsal Pavel Jansa, z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. 

Typickým příznakem plicní hypertenze, která zvyšuje krevní tlak v plicních cévách, je dušnost při námaze. Nemoc provází také suchý kašel, únava a nízká fyzická výkonnost. V pokročilých stadiích se přidávají otoky, promodralé rty nebo konečky prstů, vykašlávání krve nebo mdloby. 

„Právě nenápadný začátek a podobnost plicní hypertenze s jinými chorobami často vedou k pozdní diagnóze. Zejména v rané fázi se často zaměňuje za astma,“ vysvětlil Jansa.

Plicní hypertenze existuje ve více variantách. Stovky lidí se v tuzemsku potýkají s tzv. plicní arteriální hypertenzí (PAH), která významně ovlivňuje kvalitu jejich života. S postupem nemoci pacienti přestávají zvládat běžné denní činnosti a jednoduché aktivity, jako je návštěva lékaře nebo nákup. 

Často jsou tak odkázaní na pomoc druhých. Péče o ně je podobná jako péče o pacienty se závažnými formami rakoviny, a navíc má i výrazný socioekonomický dopad. Většina pacientů s PAH v produktivním věku pobírá invalidní důchod a jen přibližně třetina z nich zůstává ekonomicky aktivní.

„Naději na kvalitnější a delší život přináší moderní terapie. Jejím cílem je zmírnit nebo úplně zastavit nepříznivé dopady plicní arteriální hypertenze na srdce a oběhový systém,“ přiblížil Jansa. 

V Česku se léčba plicní hypertenze soustředí do tří specializovaných center, která jsou ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, v IKEM v Praze a ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Většina případů plicní hypertenze souvisí s onemocněním srdce a plic. Příčinou ale mohou být i autoimunitní choroby nebo plicní embolie. Právě na pacienty, kteří prodělali akutní plicní embolii, cílí v Česku od roku 2023 screeningový program, který pomáhá s jejich včasným záchytem. V současné době je program součástí projektu Podpora plicního zdraví v ČR.

„Bez včasné léčby může onemocnění skončit fatálně, pacientům totiž postupně selhává pravá komora srdeční,“ upozornil Jansa. Plicní hypertenze výrazně zasahuje i do psychiky pacientů. Časté jsou úzkosti a deprese, které souvisí nejen s průběhem nemoci, ale i s únavou a nejistotou do budoucna. „Důležitou součástí péče je proto také psychologická podpora,“ řekl Milena Kaftanová, předsedkyně Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které nemocným v tuzemsku pomáhá už více než 20 let. 

Sdružení šíří osvětu a pro pacienty a jejich blízké organizuje řadu akcí. Jednou z nich je výstup na brněnský hrad Špilberk, který sdružení pořádá 10. května, u příležitosti Světového dne plicní hypertenze. Zúčastnit se ho mohou nejenom nemocní, ale i jejich rodiny a přátelé. „Společně jsme silnější, tak zní i naše motto,“ dodala Kaftanová. 

Na nemoc také 5. května upozorní několik modře nasvícených významných budov – v Praze Tančící dům, v Brně budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA, ve Zlíně Baťův mrakodrap a v Olomouci budova radnice na Horním náměstí. Modře nasvícené budovy symbolizují jeden z příznaků nemoci, kterým jsou modrající rty nebo konečky prstů.