Pivní snídaně dle Wericha. Slavný herec měl bohémský přístup i k vlastnímu stravování
7. února 2020 14:24
Přidejte si nás na domovskou 
Eva Tůmová, kuchařka Jana Wericha
„Když byl hospitalizován v Nemocnici na Františku, dostal k vyplnění dotazník, jehož součástí byla informace, co nesmí jíst. On to přeškrtnul tmavou fixou a napsal tam větu: Všechny nemocniční blafy," zavzpomínala Eva Tůmová (85), která posledních pět let umělcova života docházela do jeho domácnosti a pomáhala s přípravou jídel.
„Říkal, že už tu dlouho nebude, ať ho nechají žít podle jeho přání. Vymínil si, že jsme mu do nemocnice mohli vozit jídla uvařená v jeho vile na Kampě,“ pokračovala pamětnice.
Werich toho podle ní měl rád hodně. Stejně tak si pochutnal na uzeném koleni, jako na kuřeti ve chlebu či na zapečeném chřestu. Pestré si vybíral i snídaně. Rád měl slané začátky dne v anglickém stylu. Tedy vajíčka, párky, slaninu, houby a grilovaná rajčata. Chybí vám ve výčtu ostrovní snídaně fazole? Ty moc nemusel.
„Nerada bych pana Wericha pomlouvala, ale nejlepší snídaní pro něj bylo pivo, které měl ve třetinkách vyskládané v pracovně mezi širokými dřevěnými okny. Tam mělo tu správnou teplotu,“ uvedla Eva Tůmová. Někdy si dal k snídani kávu, jindy třeba zase víno. Občas i dostal chuť na sladké, to na stole nesměla chybět vánočka. Ať už jedl Werich u snídaně, oběda či večeře cokoli, nechtěl u toho být sám. Rád o jídle hovořil a sdílel dojmy s ostatními.
Byl také velkým příznivcem dochucování pokrmů. Od přátel, kteří mohli natáčet filmy v zahraničí, si nechal vozit lahvičky s dochucovadly. Třeba takové tabasco bylo tehdy vzácnost, Werich měl hned několik druhů této pálivé omáčky. Jídlo si vždy sám dochucoval, vypadal při tom prý jako alchymista.
Jeho vůbec nejoblíbenějším pokrmem byl chřest zapečený se sýrem a šunkou. Velmi rád měl také zvěřinu a ryby. Pstruhy si nechával plnit šunkou a okurkou.
„Pan Werich byl bohém, nezvladatelný živel, a to se týkalo i stravování. Donutit ho, aby jedl v určitou dobu, to nešlo, proto se o to ani nikdo nepokoušel. Kromě lékařů, ale ti měli smůlu. Říkal, ať mu vlezou na záda,“ uzavřela pamětnice Werichovy vily za umělcova života Eva Tůmová.
