Pijeme první ligu, solnička a půllitr s pivem jsou nezbytné doplňky jídla. Vysoký tlak pak mají často i třicátníci
5. října 2021 09:39
Přidejte si nás na domovskou Za celkový pokles může zejména zlepšení situace u žen, kde výskyt klesl o téměř 10 procent. Čísla se daří snižovat i díky moderní léčbě, ale i zvýšenému povědomí o rizicích. Vysoký krevní tlak totiž až třikrát zvyšuje riziko mozkové cévní příhody nebo srdečního selhání. I o tom se bavili kardiologové na XXXVIII. konferenci České společnosti pro hypertenzi.
„Za posledních 35 let se nám daří zejména díky dobré léčbě, kterou pacienti dobře snáší, a změně životního stylu snižovat celkovou prevalenci hypertenze. Nyní však pozorujeme stagnaci nebo i vyšší výskyt u mladších pacientů, zejména pak u mužů. V generaci třicátníků trpí vysokým tlakem každý pátý. Největší nárůst pak pozorujeme kolem 50. roku života a v 70 letech už trpí hypertenzí dvě třetiny obyvatel,“ říká profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.
Podle nedávné studie u skupiny mužů mezi 25 a 65 lety v průměru klesla za posledních přibližně 35 let prevalence hypertenze o 1,8 procenta. U žen to naopak bylo celých 9 procent. A zatímco u žen klesala ve všech věkových skupinách, u můžu jich ve skupině 55 až 65 let naopak o téměř dvě procenta přibylo.
„I přes pozitivní trend by mohl být výsledek mnohem lepší. Češi se čím dál méně hýbou, příliš solí a stále častěji bojují s obezitou. Také bohužel pijí první ligu, což negativně ovlivňuje hodnoty tlaku. Tyto návyky se velmi obtížně mění, pravdou však zůstává, že vysoký krevní tlak je jedním z nejrizikovějších faktorů infarktu, cévních mozkových příhod nebo srdečního selhání – jehož výskyt v posledních letech strmě narůstá, počty hospitalizací jsou neuvěřitelné,“ dodává.
Podle odborníků je růst případů vysokého tlaku podmíněn i regionálně. „Výskyt onemocnění je zvýšený v oblastech s vyšším výskytem obezity, ale i v těch regionech, kde je lepší povědomí o zdravém životním stylu a občané dbají lépe o své zdraví,“ říká profesor Jiří Widimský, předseda České společnosti pro hypertenzi.
Za poslední tři dekády se také výrazně zlepšily možnosti léčby a počet léčených pacientů – u můžu vzrostl o 40 procent (z 21 na 61 procent), u žen pak bezmála o 26 procent (z 39 na 65 procent). Ne vždy to podle odborníků stačí.
„Obecně je léčba třeba v situaci, kdy pacientovi dlouhodobě vyskočí krevní tlak nad 140/90 mm Hg a více. Léčba většinou funguje dobře s dobrou tolerancí. Potíž ovšem je, že ne každý léčbu dodržuje. Navíc řada pacientů svou hodnotu krevního tlaku dlouhodobě nesleduje a jsou i tací, kteří se chlubí, že 20 let nebyli na preventivní prohlídce,“ říká Aleš Linhart.
Kromě dodržování léčby se tak kardiologové snaží své pacienty motivovat k prevenci, přestože, jak sami přiznávají, jsou ve složité pozici. „Nutíme naše pacienty brát léky na něco, co nebolí, a zároveň po nich chceme, aby změnili svůj životní styl. Na oplátku jim nabízíme, že se vlastně nestane nic. To nic nás ale ochrání od plných oddělení pacientů ležících v nemocnicích po infarktu, mozkové příhodě nebo se srdečním selháním, které mají přímou souvislost s vysokým tlakem,“ říká Linhart.
Podle něj k dobrému tlaku nejvíce přispěje fyzická aktivita, omezení konzumace soli a také je třeba si uvědomit, že není normální pít každý den alkohol. Není naopak potřeba si zakazovat pití kávy, jelikož žádný výzkum neprokázal, že by významně ovlivňovala vysoký tlak, dodal.
