Pietní akty připomněly památku studenta Zajíce i brutálně ukončenou demonstraci proti komunistům

„Byla to velká oběť, kterou Jan Zajíc položil na oltář svého národa. Byl to výkřik proti rezignaci a lhostejnosti tehdejší společnosti. Ukázal nám, že boj, ať už je jakkoli děsivý, je více osvobozující a lepší než prostá rezignace,“ uvedla Radoměřská, podle které Palachův i Zajícův čin mají přesah do dnešní doby.

„Jsou to takoví dnešní svatí. Jsou to obrazy, kterých se máme držet, abychom si uvědomili, kde jsou hodnoty našich životů. Že hodnota svobody daleko přesahuje hodnotu života v porobení,“ pokračovala.

„Jan Zajíc upozornil na pasivitu, která je důležitá i ve vztahu k dnešní společnosti. Lidé jdou dnes často s davem. Velmi si vážím toho, že když někdo není s něčím spokojen, tak na to sám upozorní a bojuje,“ řekl 1. místostarosta pro školství, kulturu a sport Prahy 1 David Bodeček (nez./klub Piráti a občané z Prahy 1). „Dnešní společnost bohužel je také ospalá, doufám, že se už nic tak hrozného opakovat nebude,“ dodal.

Akce se kromě Bodečka a Radoměřské  zúčastnili také radní Vojtěch Ryvola (GEN) a Ivana Antalová (nez.)

Ve středu dopoledne se konal v Nerudově ulici na Malé Straně vzpomínkový akt a připomínka první několikatisícové demonstrace studentů proti převzetí moci komunisty v roce 1948. Prahu 1 zde reprezentovala starostka Radoměřská.

Akce pořádaná Senátem parlamentu ČR, senátorem Jiřím Oberfalzerem (ODS), Pražským akademickým klubem 48 a Mene Tekel se konala v horní části malostranské Nerudovy ulice, v místě, kde od roku 1993 visí dvě pamětní desky na upomínku této události. 

Právě dne 25. února 1948 směřoval několikatisícový průvod složený z vysokoškolských studentů touto cestou na hrad. Jeho cílem bylo vyzvat tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše, aby nepodlehl nátlaku komunistů a nepovolil převzetí jejich moci v naší zemi. Pochod na Hrad byl však brutálně rozehnán na nedalekém Hradčanském náměstí komunistickými složkami.