dnes
Středa - zatazeno
10°C
zítra
Čtvrtek - obcasny-dest
12°C
pozítří
Pátek - prehanky-dest
9°C
Petr Mrkos: Městská společnost nebude nikdy vystavena tlaku konkurenční nabídky
Generální ředitel společnosti Pražské vodovody a kanalizace Petr Mrkos. Foto: nase-voda.cz

Petr Mrkos: Městská společnost nebude nikdy vystavena tlaku konkurenční nabídky

Na stav pražské infrastruktury vodovodů a kanalizací, ceny vody, poplatky státu a zisky provozovatelů jsme se zeptali generálního ředitele společnosti Pražské vodovody a kanalizace Petra Mrkose.

Často se mluví o tom, že vodovodní potrubí je na pokraji životnosti. Jaká je situace v Praze?

V Praze máme 3527 km vodovodních sítí. Pro lepší představu, to je vzdálenost z Prahy do Barcelony a zpět. A k tomu 797 km vodovodních přípojek. Nejstarší vodovody v provozu jsou z roku kolem 1880. Stále v provozu je celkem 104 km vodovodů starších sta let. Průměrné stáří vodovodů a kanalizace se pohybuje kolem 40 let. U kanalizace je to podobné, tam nejstarší je z roku 1877.

Problémem ale nejsou jen staré vodovody, ale hlavně ty, které byly zbudovány v rámci socialistické výstavby. V síti máme přes 1870 km vodovodů vybudovaných v letech 1956 až 1985, což je více než polovina celkové délky sítě. A právě ty dnes, díky nekvalitní “polské” litině, dělají největší problémy.

Jsou řešením opravy nebo investice?

Jediným řešením je postupná obnova vodohospodářské infrastruktury. Každý rok město, resp. jejich Pražská vodohospodářská společnost investuje dvě miliardy korun do rekonstrukcí a obnovy. Tyto peníze od nás získá ve formě nájemného. V letošním roce jsme zaplatili 2, 202 mld., k tomu vynakládáme dalších 830 milionů korun na plánované a havarijní opravy a 200 milionů pak na údržbu. Do vodohospodářské infrastruktury tak letos půjde přes 3 mld. korun. Jde o velké peníze, ale je zde obrovský dluh z minulých let. Za socialismu se spíše budovalo a málo prostředků se věnovalo na obnovu stávající infrastruktury. Tím vznikl poměrně velký dluh, který dneska Německo nebo Francie vůbec nemají. My jsme generace, která to bude muset řešit. Pokud se o majetek nebudeme starat lépe než se to dělo za minulého režimu, budou mnohem častější havárie vodovodu spojené s přerušením dodávky vody.

Bude nutné cenu vody zvýšit, aby bylo možné vodárenskou infrastrukturu zmodernizovat?

Aktuální cena vody v Praze patří k průměru v republice. Odráží provozní náklady na výrobu a distribuci pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod, ale nedosahuje takové úrovně, aby pokryla potřebné investiční výdaje na obnovu a další rozvoj vodohospodářské infrastruktury. Je třeba si uvědomit, že ve spotřebním koši Pražanů dnes vodné a stočné dělá podle Českého statistického úřadu jen 1,3 procenta. Například alkohol a cigarety představují tři procenta. Ministerstvo životního prostředí stanovuje pro každý rok tak zvanou sociálně únosnou cenu. Pro Prahu je to letos 1,48 Kč/litr včetně DPH. Skutečná cena vody v Praze je 0,85 Kč/litr.

V některých médiích se objevily také výhrady k zisku společnosti PVK, podle čeho se zisk počítá?

Dneska nám každý nasazuje psí hlavu, že vyděláváme a máme zisky. Náš zisk je ale regulován a jeho přiměřenost se vypočítává podle objemu investovaného kapitálu. Používá se sedmiprocentní míra návratnosti investovaného kapitálu. Pokud tedy budeme diskontovat realizované zisky od roku 2001, kdy Veolia koupila PVK, vidíme, že původní investice ještě není splacena a ještě dlouho nebude.

Často slyšíme, že voda je sociální komodita a že stát by měl její cenu hlídat a regulovat…

Stát velmi přísně cenu vodného a stočného reguluje. Cena vodného a stočného je cena věcně usměrňovaná a vztahují se na ni pravidla Zákona o cenách. Jsme povinni každý rok prokazovat cenové kontrole náklady, které uplatňujeme do ceny a kontrolovaný je samozřejmě i zisk. Poradce předsedy vlády, pan doktor Špidla, vede pracovní skupinu, jejímž cílem je vytvořit novou koncepci regulace a centralizovat stávající regulátory do velkého regulačního úřadu po vzoru Německa. Domnívám se, že to je cesta správným směrem, která může v budoucnu systém regulace dále zefektivnit.

Co se týče zatížení ceny vodného a stočného platbami státu a státním institucím, tak to je v ČR na poměrně vysoké úrovni. Podle posledních studií se z vodného a stočného odvádí zhruba 41% státu. V tom je započítána daň z přidané hodnoty, odvody za zaměstnance, poplatky za odběry povrchové a podzemní vody nebo poplatky za vypouštění vyčištěné odpadní vody. Právě poplatky za surovou či podzemní vodu spolu s poplatky za vypouštění vyčištěné vody patří v ČR k nejvyšším v Evropě.

Z ceny vody tedy odvádíte 41% státu. Jak velké jsou zisky a dividendy vodárenských společností?

Jistě, soukromé společnosti jsou založeny proto, aby vytvářely zisk. To je jeden z hlavních hnacích motorů dnešního světa. Zisk ve vodárenství je ale přísně regulován a kontrolován Ministerstvem financí a odvíjí se od objemu investovaného kapitálu. Ty vodárenské společnosti, které vytváří zisk, vyplácejí samozřejmě dividendy. Objem dividend všech společností českého vodárenství dosáhl v roce 2014 zhruba dvou miliard korun. Celkový objem všech dividend, které v tomto roce odtekly z ČR do zahraničí, byl přitom 214 miliard korun. Vodárenství tedy tvoří méně než procento.

Co se týká PVK nemůže být řeč o tom, že vyvádí zisky do zahraničí. Zatím se splácí jen prvotní investice, kterou v ČR zrealizovala. Český stát v roce 2001 vyhlásil soutěž na prodej akcií PVK (vlastnil ho FNM), za které Veolia dala 6,2 miliardy korun. K té se dnes všichni stavějí tak, jako by neexistovala. Stát inkasované peníze rozpustil v rozpočtu na dálnice a podporu bydlení. Kdyby tyto peníze dostala Praha, mohla se za šest miliard rozjet velkorysá systémová obnova sítí a dnes by byly sítě ve výrazně lepším stavu.

Řada lidí zastává názor, že když městská vodárna nevytváří zisk, tak to dělá lépe a peníze jsou lépe využity. To je obrovský omyl. Existují dobře řízené městské společnosti a existují špatně řízené městské společnosti. Podstatou problému ovšem je, že městská společnost nebude nikdy vystavena tlaku konkurenční nabídky a nikdy se v podstatě nezjistí, jestli vynakládá náklady efektivně a jestli by to třeba nešlo dělat lépe. Zcela zde chybí trh a srovnání. Soukromí provozovatelé musí své smlouvy po nějaké době znovu soutěžit a snadno se tak zjistí, jestli to konkurence neumí lépe. Cena bez zisku v žádném případě neznamená, že je nižší.


Jen minimum vietnamských, ukrajinských nebo čínských firem má web

Dnes v 10:03

Mezi ekonomickou vyspělostí země, ze které pocházejí zahraniční vlastníci českých firem a podílem firem, které mají vlastní webovou stránku, existuje úzký vztah. Takový je závěr analýzy poradenské společnosti Bisnode, která zkoumala tuzemské firmy kontrolované zahraničními majiteli z 91 různých...

innogy spustila službu pro neslyšící, služba je vhodná i pro seniory

14. února 2019 ve 12:34

Energetická společnost innogy spustila ve spolupráci s firmami Transkript a TextCom novou službu pro zákazníky, kteří trpí poruchami sluchu. Služba nabízí přepis mluveného slova do textové formy v reálném čase.

Praha je ze všech světových měst osmá nejlepší v péči o životní úroveň

14. února 2019 v 08:51

Česká republika je z hlediska kvality pracovních podmínek a příležitostí pětadvacátou nejlepší zemí světa. Hlavní město Praha je pak osmým nejlepším městem na světě ve schopnosti udržování životní úrovně, která je dostatečně atraktivní pro přilákání a udržení talentovaných lidí na pracovním trhu....

Loni zaniklo 12 692 firem, nejvíc za sedm let. Většina měla sídlo v Praze

11. února 2019 v 09:50

Loni ukončilo činnost rekordních 12 692 společností, nejčastěji z oblasti pronájmu a správy nemovitostí, obchodu a služeb. Nadpoloviční většina zaniklých společností měla sídlo v Praze. Podnikatelé nejčastěji zavírali společnosti staré 21 až 25 let a 6 až 10 let. Data vycházejí z analýzy...

V lednu bylo vyhlášeno 62 bankrotů obchodních společností a 459 bankrotů fyzických osob podnikatelů

8. února 2019 v 08:30

V lednu roku 2019 bylo vyhlášeno 62 bankrotů obchodních společností, 459 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1036 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 96 návrhů na bankrot obchodních společností, 377 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 972 návrhů na osobní bankrot.  Vyplývá to...

Trofej nejlepšího EY Podnikatele roku hlavního města Prahy pro rok 2018 získal Dariusz Jakubowicz

7. února 2019 v 08:25

Dariusz Jakubowicz, majitel a předseda představenstva společnosti BARVY A LAKY HOSTIVAŘ, a.s., která patří mezi nejvýznamnější středoevropské výrobce a distributory barev a laků, se stal vítězem a držitelem titulu EY Podnikatel roku 2018 hlavního města Prahy. Trofej nejlepšího EY Podnikatele roku...

Elektronická dražba slaví úspěch. Vítěz zaplatil za Poldi

4. února 2019 v 10:50

Vítěz elektronické insolvenční dražby areálu kladenských hutí Poldi, společnost Opimo Trade, uhradila ke dni 4. 2. doplatek vítězné nabídky 140 000 000 korun a stala se majitelem areálu. Elektronická dražba na portálu OKdražby.cz tak slaví úspěch. Kamenné dražby byly v minulosti vždy zmařeny...

Zájem o vytápění zemním plynem roste, lidé zprovozňují nevyužívané přípojky

29. ledna 2019 ve 13:15

V Česku roste zájem o ekologické vytápění zemním plynem. Vyplývá to ze statistik největšího distributora plynu GasNet ze skupiny innogy. Plynaři v posledních dvou letech totiž evidují několikanásobný nárůst počtu oživení tzv. mrtvých přípojek plynu. Důvodem je výstavba nových rodinných domů...

Každá osmá společnost v České republice má sídlo na virtuální adrese

29. ledna 2019 v 07:44

Více než 64 tisíc obchodních společností v České republice, tedy každá osmá společnost, má své sídlo na virtuální adrese. V České republice existuje více než 200 virtuálních adres, na 177 z nich sídlí sto a více firem a na 12 virtuálních adresách sídlí více než tisíc firem. Na největší virtuální...

V Dopravním podniku hlavního města Prahy končí advokát Květoslav Hlína

29. ledna 2019 v 07:42

Advokát Květoslav Hlína se v době svého působení v Dopravním podniku hlavního města Prahy nacházel pravděpodobně ve střetu zájmů. Mimo jiné zastupoval společnost Huawei, která byla Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vyhodnocena jako bezpečnostní hrozba pro Českou...

Nejvíc českých firem loni koupili Ukrajinci, Slováci a Rumuni

28. ledna 2019 v 09:51

Loni odešlo z České republiky 3483 českých firem. Nejvíc jich přitom koupili Ukrajinci (776), Slováci (674), za nimi s odstupem následovali Rumuni (194), Rusové a Maďaři (shodně 183) a Poláci (179). Informace přinesla společnost Bisnode, jednička ve sledování vazeb a propojení mezi...

Jaký podíl tvoří finanční bonusy v ročním platu zaměstnanců?

24. ledna 2019 v 16:34

Platový portál Paylab, v ČR zastoupený značkou Platy.cz, analyzoval roční platy a výšku finančních bonusů pro jednotlivé úrovně pracovních pozic.

Další články
Nahoru