Petice odmítá bílé LED veřejné osvětlení v Praze. Jen šíří strach, nesouhlasí městská firma
6. ledna 2026 23:33
Přidejte si nás na domovskou THMP v posledních letech na základě zadání od vedení města vyměňuje původní sodíkové výbojky s teplým oranžovým světlem za bílá LED svítidla. „Bílé světlo do nočního prostředí nepatří. Modrá složka, kterou obsahuje, škodí jak lidem, tak volně žijícím druhům. Není možné dělat z noci den. Je třeba bezodkladně zastavit nesmyslný čtyřmiliardový plán výměny, který je krokem padesát let zpátky. Čím dříve situaci napravíme, tím méně bude Prahu stát výměna konfliktních instalací,” řekl světelný expert Hynek Medřický, který petici Chraňme pražskou noc zaštiťuje.
Podle předsedy představenstva THMP Tomáš Jílka jsou tvrzení o masivním zavádění škodlivého „bílého světla s vysokým podílem modré složky“ zavádějící. „Praha od roku 2023 instaluje LED svítidla s náhradní teplotou chromatičnosti maximálně 3000 K (teplá bílá), která splňují technický standard schválený magistrátem i normu Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení, která byla před třemi lety na základě požadavků Ministerstva životního prostředí. Tato norma byla přijata právě za účelem ochrany lidí, přírody i nočního prostředí. Používaná svítidla ji plně respektují. Není proto možné taková svítidla prezentovat jako nevyhovující, neboť platnou legislativu bezezbytku splňují,“ řekl.
„Zásadním faktem, který petice opomíjí, je, že výměna starých sodíkových výbojek není ideologickým rozhodnutím města, ale nutným krokem vyplývajícím z evropské legislativy,“ pokračoval Jílek.
„Do února 2027 zůstávají v platnosti některé výjimky, které umožňují uvádět na trh určité typy HPS lamp. Po tomto datu je předpoklad zrušení výjimek a další rozšíření zákazu. Z hlediska veřejného osvětlení to znamená nutný postupný přechod na moderní bezrtuťové technologie, zejména LED. Stejně tak už byla po roce 2022 ukončena produkce standardních výbojkových svítidel,“ připomněl.
„Všichni jsme v pražských ulicích zvyklí na teplé oranžové světlo. Kvůli silnému bílému LED světlu se ale najednou i v parčíku před domem cítíte jako v nákupním centru. To ale není ten hlavní problém – tím jsou dopady nočního světla na životní podmínky lidí, stromů a živočichů. Všichni mluví o tom, jak jsou v Praze potřeba stromy, ale najednou Praha utrácí miliardy na výměnu osvětlení, v jejímž důsledku budou stromy strádat. Vedení města musí svůj plán přehodnotit,” uvedla Kristýna Drápalová.
Podle THMP iniciativa Chraňme pražskou noc! ve veřejném prostoru šíří „zjednodušené, místy nepravdivé a účelově vytržené informace o modernizaci veřejného osvětlení v Praze.“
„Tyto výstupy bohužel pracují především s vyvoláváním obav a pocitu ohrožení, nikoli s komplexními daty, technickými fakty a platnou legislativou. Obnova veřejného osvětlení navíc není volba, ale povinnost,“ sdělila THMP v tiskovém prohlášení.
Na stranu společnosti se postavil Michal Hroza (TOP 09), náměstek primátora Prahy zodpovědný za oblast kritické infrastruktury. „Na rozdíl od starých sodíkových lamp umožňují LED svítidla precizní optiku cílící světelný tok důsledně dolů a na místo kam je potřeba svítit, nulový podíl vyzařování světla nad horizont a inteligentní regulaci. Zatímco starší výbojková svítidla vyzařovala do horního prostoru 12 až 15 procent světla, moderní LED svítidla tento podíl nemají a nepřispívají tedy ke světelnému smogu. Součástí pražského systému je také noční regulace intenzity osvětlení. Například v obytných oblastech dochází mezi 22:00 a 6:00 ke snížení výkonu až na 60 %. Sodíkové lampy tuto regulaci technicky neumožňují,“ řekl.
Zároveň připomněl, že Praha má zpracovaný Generel veřejného osvětlení, který jasně definuje požadavky na intenzitu, charakter i provozní režimy osvětlení podle typu komunikace a veřejného prostoru. „Nejde tedy o nahodilé nebo plošné rozhodování, ale o systémové a odborně řízené řešení, vycházející z technických norem a urbanistických potřeb města,“ dodal.
Používání nestandardních svítidel s teplotou chromatičnosti výrazně nižší pod 2200 K by podle Jílka vedlo k prudkému poklesu energetické účinnosti, nárůstu spotřeby elektřiny a zvýšení uhlíkové stopy. „Pro město velikosti Prahy, které spravuje téměř 145 000 světelných míst, by to znamenalo dodatečné náklady v řádu až stovek milionů korun ročně na pořízení a na provoz takových svítidel,“ řekl.
„Ve veřejnosti narůstá odpor proti rušivému světlu. Lidé se na mě obracejí s žádostmi o radu, jak se bránit bezohlednému osvětlení. Z vlastní zkušenosti vím, že je to nesmírně vyčerpávající práce narážející na hlubokou neznalost a neochotu lidí odpovědných za veřejné osvětlení. Proto loni vznikl přehled legislativy, která poskytuje množství nástrojů pro obranu před světlem v noci. Původní snahy o domluvu se nyní překlápí do právních postupů,” řekl David Rajmon ze spolku Light and Dark Matters.
Cílem iniciativy Chraňme pražskou noc! je podle Drápalové projednat petici na únorovém jednání pražského zastupitelstva, což je možné po nasbírání minimálně 1000 podpisů pražských občanů.
„Místo toho, aby Praha šla příkladem a snažila se o holistickou a zdravotně nezávadnou koncepci veřeného osvětlení, se pouze zbytečně opakují chyby, které se v zahraničí děly v posledních patnácti letech. Dnes přitom máme k dispozici data a fakta, která jednoznačně poukazují na negativní vliv bílého světla v noci,“ řekl Mikuláš Roubíček, další ze zakladatelů iniciativy Chraňme pražskou noc.
„THMP odmítá rétoriku, která modernizaci veřejného osvětlení vykresluje jako ohrožení zdraví obyvatel a přírody. Praha postupuje v souladu s nejnovější platnou legislativou, technickými normami i environmentálními cíli a využívá moderní technologie, které umožňují lépe cíleného a v čase regulovaného světla,“ sdělila společnost v tiskovém prohlášení.
