Pavla Jazairová a její upřímná výpověď Venkovský zápisník
2. prosince 2024 19:54
Přidejte si nás na domovskou 
Venkovský zápisník je vzácně upřímnou, dokumentárně přesnou a zároveň literárně stylizovanou výpovědí o důležitých, ale jen zřídka tematizovaných problémech české současnosti. Předmětem deníkových zápisků známé reportérky a autorky cestopisů je kraj, ve kterém žije, vesnička Poustka ve Frýdlantském výběžku, blízko hranic s Polskem a Německem, tedy kraj po nuceném odchodu německého obyvatelstva rozvrácený.
Kniha se kromě všedního života a setkáními s místními sousedy věnuje i cestám do Maroka či na Sardinii, která je pro Jazairiovou jakýmsi druhým domovem. Coby citlivá a vzdělaná osobnost sleduje a prožívá současné světové dění v Izraeli a na Ukrajině.
Celou knihou prochází také autorčin komplikovaný vztah s romským pomocníkem, kterého si najímá na těžší práce a zároveň s ním vede hovory o něm, jeho rodině, jeho údělu. Jednotícím prvkem celého vyprávění je pak příroda, někdy ničená a znásilňovaná, někdy čistá a vznešená, paralela nebo protiklad osudu lidí a kraje.
Ukázka z knihy:
Ty vole!
Den před silvestrem mě pozvala partička mládenců, které jsem v létě potkávala u splavu. V zimě se kluci scházejí u malého rybníčku, který pěkně opravili a nasadili do něj ryby. Teď chystají slavnost. Přinesli přepravky s pivem, buřty, chleba, brambory a rozdělali oheň. Na dřevěnou lavici mi dali polštářek, aby mi nebyla zima. Jsem tady jediná žena.
O čem budeme mluvit? Jsem opatrná. Pokud se mě na nic neptají, mlčím a poslouchám.
Každý z nich má sice chytrý telefon, ale nekoukají do něj a baví se mezi sebou. Trochu o rybách, ale hlavně o chlastu – kolik toho vypili. Přesto se mezi nimi najde jeden, který se s cestovní kanceláří vydal do Brazílie. Proč právě tam? Protože je to exotika – „Kopa kabana,“ prozpěvuje si a parta na něj obdivně kouká.
Ptá se mě, zdali jsem v Brazílii viděla to, co viděl on.
„Já bych se sám bál, ale s vámi bych někam jel – třeba do Indie?“
„Ty vole!“ říkají. Jak dlouho u nás ten zvyk trvá?
Připomínají mi, že mám udělat promítání. Kdysi jsem jim to nabízela, ale nechtěli. Teď plánují, jak věc zorganizovat.
Ty vole! Tak to jsem zvědavá!
Pavla Jazairiová (* 1945) se narodila ve francouzském Munsteru. Otec Holanďan, matka Češka. Až do svých patnácti let žila střídavě ve Francii a Československu. Ve dvaceti letech nastoupila do Československého rozhlasu na místo sekretářky ve francouzském vysílání pro Afriku, kde se brzy projevil její talent reportérky. Tam se také seznámila s iráckým novinářem Mufidem Jazairi, budoucím otcem jejích dvou synů. První cesta do Sýrie nastartovala celoživotní zájem o tzv. rozvojové země.
Po invazi roku 1968 byla nucena z rozhlasu odejít. Časem využila své znalosti francouzštiny a začala tlumočit, nejdřív konsekutivně, poté simultánně, čímž se živila až do roku 1989. Zároveň cestovala a psala.
Roku 1990 se do Čs. rozhlasu vrátila, tentokrát do zahraniční redakce, kde pracovala více než deset let jako redaktorka a reportérka. Je autorkou dvaceti cestopisných a reportážních knih z celého světa. Po odchodu do penze žije ve svém domku v severočeské vesnici Poustka.
Pavla Jazairová: Venkovský zápisník, vydává nakladatelství Ikar, 232 stran, doporučená cena 399 Kč
