dnes
Sobota - zatazeno
4°C
zítra
Neděle - prehanky-snih
3°C
pozítří
Pondělí - snih
2°C
Parcelování naštvalo veřejnost, příští rok  Praha jedním volebním obvodem asi opět nebude
Nová radnice na Mariánském náměstí, kde se každý měsíc koná jednání zastupitelstva. Ilustrační foto: archiv

Parcelování naštvalo veřejnost, příští rok Praha jedním volebním obvodem asi opět nebude

Pamatujete na období po posledních volbách do pražského zastupitelstva? Vyjednávání vyvrcholila ustanovením koalice ODS a ČSSD, kterou „navštívil“ při prvním jednání zastupitelstva dav rozhořčených Pražanů. Jedním z důvodů hněvu se stalo rozparcelování volebních obvodů, které vedlo k tomu, že menší strany se na pražskou radnici vůbec nedostaly. Volby proto dokonce zpochybnily u soudu. Jak vypadá situace po dvou a půl letech? Vrátí se Praha v klání stran v roce 2014 k jednomu volebnímu obvodu? Spíše to vypadá, že ne.

Volby do pražského zastupitelstva v roce 2010

TOP 09: 30, 26 % hlasů – 26 mandátů
ODS: 23,10 % – 20
ČSSD: 17,85 – 14
KSČM: 6,82 – 3
Koalice SZ, SNK: 5,9 – 0
Věci veřejné: 5,66 – 0

Zdroj: www.volby.cz

Ve volbách v roce 2010 byla Praha rozdělena na sedm volebních obvodů. To mimo jiné znamenalo, že v každé stanovené části mohli občané vybírat kandidáty jen z omezeného jmenného seznamu.

Bylo to v souladu se zákonem, protože do Zastupitelstva hlavního města Prahy se volí jako do zastupitelstev v obcích, nikoli jako do třinácti krajů, kde by rozdělení na malé části nebylo možné.

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové to ale bylo přinejmenším neetické. „Politologicky se tomu říká gerrymandering – volební obvody se upraví tak, aby to vyhovovalo jisté politické straně. V Praze to tak odhlasovala ODS, která měla tehdy v pražském zastupitelstvu většinu,“ řekla pro Pražský patriot.

Praha byla podle Dvořákové účelově rozparcelovaná na části, které spolu nesouvisely z hlediska infrastruktury ani služeb, dávaly ale dohromady určité sociální skupiny, které voličsky nahrávaly pravici.

„Považuji za důležité, aby se to už neopakovalo,“ uvedla. V jednom z volebních obvodů byly spolu například Vyšehrad, Nové Město, Vinohrady, Žižkov, Kbely a Vinoř. V jiném se spolu zase ocitly například Malá Strana a Kopanina.

Stížnosti u soudů neuspěly

V důsledku rozdělení Prahy se tehdy do pražského zastupitelstva nedostaly Věci veřejné a koalice Strany zelených a SNK ED, i když získaly potřebná procenta hlasů, která by jim jinak ke zvolení stačila.

Ústavní soud, ke kterému tyto strany podaly stížnost, však tehdejší volby nezrušil. Ještě před uskutečněním voleb se pražští zástupci SZ, ČSSD, VV, KSČM či SNK ED neúspěšně obrátili se stížností na Nejvyšší správní soud.

„Je těžké zrušit volby, to by musely být opravdu porušeny základní principy. V případě tehdejšího vzniku okrsků ale nenastala právní a procesní pochybení. Bylo to prostě ´jen´ nemorální. Měli by tedy protestovat voliči, měli by na to upozorňovat novináři. Aby politické strany věděly, že pokud by si něco takového v budoucnu chtěly dovolit, nezískají voličskou přízeň,“ dodala Dvořáková.

Záležitost by bylo možné jednou pro vždy vyřešit změnou legislativy. Pracuje na něm nezávislá senátorka Eliška Wagnerová, která je bývalou místopředsedkyní Ústavního soudu.

„Předlohu bych měla mít hotovou v průběhu dubna, pak je ale věcí vyjednávání, jestli vůbec projde v Senátu,“ uvedla pro Pražský patriot. Senát totiž může iniciovat zákonnou úpravu jen jako celek.

„Praha by měla být jen jeden volební obvod, stejně tak ale i jiné obce. Rozparcelování se totiž tehdy týkalo i několika dalších měst. Tam sice nenastaly takové problémy jako v Praze, kde lze hovořit o vyslovených manévrech, ale člověk nemůže účelové jednání do budoucna vyloučit, je proto třeba změnit legislativu,“ řekla Wagnerová.

Vláda změnu nechystá

Speciální volební kodex bude – nejspíš letos v červnu – v současné vládě předkládat ministerstvo vnitra. Měly by jím být upraveny volby do pražského zastupitelstva, do zastupitelstev obcí i krajů, což dnes řeší různé zákony.

„Co se týká vámi uváděné změny, tak o tom ministerstvo vnitra neuvažuje,“ reagoval na dotaz, zda by se do „velké Prahy“ na základě navrhovaných změn nově volilo jako do krajů, vedoucí oddělení komunikace ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Podle vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) o změnách ve volebních zákonech jednali s ministerstvem vnitrem zástupci politických stran, dotkli se právě i voleb v Praze.

„Osobně bych byla raději, kdyby hlavní město nemohlo být ve volbách děleno na menší části. Jsem pro větší pluralitu v zastupitelstvech, a toto nahrává větším stranám,“ uvedla. 

Návrhy na změny zákonů neprošly

Ve stávajícím volebním období sněmovna hlasy poslanců vládní koalice zamítla hned v prvním čtení návrh skupiny poslanců ČSSD v čele s Petrem Hulínským a Stanislavem Křečkem, který je dnes zástupcem ombudsmana, aby se v Praze volilo stejně jako v jiných krajích.

Koncem předešlého volebního období sněmovna zase nestihla projednat návrh novely zákona o hlavním městě Praze z dílny tehdejšího poslance Cyrila Svobody (KDU-ČSL), podle kterého by nebylo možné obvod rozparcelovat. Návrh podporovali nejen lidovci, ale například i komunisté a zelení.

Především poslanci ODS a TOP 09, která nedlouho předtím vznikla, se totiž tehdy postavili proti tomu, aby byla schválena lhůta na projednání návrhu, tak spadl s koncem období pod stůl.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru