Paralympijský vítěz Jiří Ježek se zúčastní cyklistického závodu Bike Prague

Žijete v Dejvicích, jak moc Vám jsou blízké trasy Bike Prague, které vedou z Nových Butovic k CHKO Český kraj?
Blízké mi jsou hodně, znám je řadu let. Celou svojí kariéru jsem právě tímto směrem vyrážel na tréninky. Samozřejmě ale znám spíš silnice, takže se těším, že nám závod ukáže i nové cesty v přírodě. Tímto bych chtěl pozvat všechny fanoušky cyklistiky, ať se ke mně přidají. Bude to prima.

Chystáte se na trať s manželkou, budete jí dělat doprovod nebo si zazávodíte?
Jedeme se Soňou a s přáteli. Žádné závodění ode mne nečekejte. Jsem rád, že se můžu na závodech objevit, potkat všechny ty cyklistické nadšence, být cyklistice pořád nablízku, ale závodění jsem si za těch 24 sezón užil dost a dost. Takže budu dělat doprovod a budu se snažit, abychom si závod hezky užili.

Je běžné, že se spolu účastníte závodů a jedete oba stejnou trať?
Teď už ano, je to ta nejhezčí výhoda toho, že jsem loni ukončil závodní kariéru. Nemusím už naplno trénovat, nikdo nečeká, že budu v závodech bojovat o pozice. Takže pokud si společně uděláme radost startem na nějakém oblíbené cyklistické akci, tak jedeme spolu a já se snažím Soně poradit, nastavit jí správné tempo, aby měla z cyklistiky dobrý pocit.

Jirko, umíte prohrávat nebo se nenecháváte rád předjet ani v podobných závodech?
Když nejdu na výsledek, tak samozřejmě musím počítat, že mě může kdokoli předjet. To není „prohra”. Samozřejmě, že dřív jsem se snažil být i v bikových závodech co nejlepší. Teď už ale tuhle prestiž nemám.

Jak náročné je s Vaším handicapem se pohybovat na tratích pro horská kola?
Ono ani tak nejde o ten hendikep, i když problémy s rovnováhou hrají na biku asi větší roli než na silnici. Ale já nikdy nebyl závodník do terénu. Techniku jízdy na biku prostě moc neovládám. Všechno chce trénink a já se tomu nikdy nevěnoval. Jasně, lehčí maratón v pohodě objedu, ale nějaké záludnosti a těžké sjezdy prostě nedávám. A teď po čtyřicítce se to už učit nehodlám.

Berou na Vás soupeři ohledy v podobných závodech? Pokud ano, tuším, že je Vám to nepříjemné, máte rád ostřejší soupeření na trati?
Já se spíš snažím brát ohled na ostatní závodníky. Když najedeme do nějaké náročnější techniky, nebo na začátek nebezpečnějšího sjezdu, tak ty zkušenější pustím před sebe. Nechci nikoho zdržovat a nechci asi sám sebe dostávat pod tlak. Mně v závodech už o nic nejde, tak kohokoli rád pustím.

Soňo, jak jste na tom Vy s horskými koly a závoděním? Pojedete spíše projet nebo zazávodit?
Já nejsem úplně závodní typ, raději si jízdu užiju, i když samozřejmě mnohem rychlejším tempem, než bych jela normálně, takže si dám vlastně takový osobní závod pro sebe. Poté, co Jirka ukončil kariéru, začal jezdit se mnou, ale já mám pak pocit, že ho musím hrozně zdržovat a předjíždějí nás prakticky všichni, což těžce nesu spíše kvůli Jirkovi než kvůli mně. Ale jsem šťastná, že jezdí se mnou a všechny tyhle akce si užíváme společně! I proto se těšíme v sobotu na Bike Prague.