dnes
Úterý - zatazeno
8°C
zítra
Středa - obcasny-dest
9°C
pozítří
Čtvrtek - prehanky-dest
11°C
Pankrácká věznice funguje už 130 let, za války zde začala fungovat neblaze proslulá „sekyrárna“
Místo, kde se na Pankráci popravovalo gilotinou, je dnes pietním místem. Foto (3x): VSČR

Pankrácká věznice funguje už 130 let, za války zde začala fungovat neblaze proslulá „sekyrárna“

Vazební věznice Praha-Pankrác je jednou z nejstarších dodnes fungujících institucí tohoto druhu na českém území. Její výstavba začala v polovině osmdesátých let 19. století a první vězni byli do cel přivezeni před 130 lety, 11. září 1889. Další osudy někdejší c. k. mužské zemské trestnice jsou úzce spjaty nejenom s historií českého vězeňství, ale i s politickým vývojem v českých zemích.

K výkonu trestu odnětí svobody sloužila v Praze od počátku 19. století Svatováclavská trestnice, která vznikla přestavbou bývalého kláštera na Zderaze. Postupem času tento objekt přestal vyhovovat jako svou kapacitou, tak i hygienickými podmínkami. Proto padlo rozhodnutí postavit novou káznici, jež začala na rozhraní Pankráce a Nuslí vyrůstat v létě 1885, přičemž dokončena byla o čtyři roky později.

veznice-pankrac-2-vscr Areál o rozloze přes 14 hektarů ztělesňoval dobový ideál moderního vězeňství. Stavba měla centrální vytápění, plynové osvětlení, několik učeben a dílenských místností, knihovnu, tělocvičnu či nemocnici. Duchovním potřebám vězňů i dozorců sloužil katolický kostel, evangelická kaple a modlitebna pro věřící židovského vyznání. Od počátku v trestnici fungovalo i zvláštní oddělení pro mladistvé delikventy.

Do konce první světové války sloužila pankrácká věznice jako c. k. mužská zemská trestnice. Po vzniku samostatného Československa se z ní stala věznice Krajského soudu trestního v Praze. V roce 1926 bylo v jejím areálu zřízeno popraviště.

K nejsmutnějším kapitolám v historii pankrácké věznice bezpochyby patří období protektorátu. Německá okupační správa v ní zřídila vyšetřovací vazbu gestapa a v dubnu 1943 zařízení k vykonávání poprav stětím gilotinou. V neblaze proslulé pankrácké „sekyrárně" bylo do konce války popraveno 1075 osob, včetně 155 žen. Popravčí komora s gilotinou je v pankrácké věznici z pietních důvodů zachována dodnes.

Po válce bylo na dvoře věznice oběšeno několik válečných zločinců, například státní tajemník úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank. Na Pankráci se ocitl i protektorátní prezident Emil Hácha, jenž zde v červnu 1945 zemřel.

veznice-pankrac-1-vscr Po uchopení moci komunisty v únoru 1948 byla na Pankráci vězněna řada politických vězňů. Po vykonstruovaném procesu skončila na zdejším popravišti například demokratická politička Milada Horáková či někdejší generální tajemník KSČ Rudolf Slánský. V období normalizace pobýval za pankráckými mřížemi disident a pozdější prezident Václav Havel.

Počínaje rokem 1954 sloužila Pankrác jako jediné místo výkonu trestu smrti v celém Československu. Teprve koncem 60. let bylo zřízeno další popraviště v Ilavě a později v Bratislavě.

V polovině 70. let byla v pankrácké věznici popravena Olga Hepnarová, která úmyslně vjela nákladním automobilem na tramvajovou zastávku, přičemž zabila osm lidí. V únoru 1989 se Pankrác stala místem výkonu posledního absolutního trestu na českém území. Na šibenici tehdy svůj život dokonal pětinásobný vrah Vladimír Lulek.

V současnosti má Vazební věznice Praha-Pankrác kapacitu 1202 míst. Součástí je i nemocnice s poliklinikou, která má 111 lůžek.


Karlínském náměstní rozsvítí Praha 8 vánoční strom

Včera v 19:34

Ve čtvrtek 5. prosince v 18 hodin se na Karlínském náměstí rozzáří vánoční strom.

Rozsvícení vánočního stromu Prahy 5

Včera ve 14:02

Přijďte první adventní neděli, 1. prosince, rozsvítit vánoční strom před kostel sv. Václava a užít si vánoční atmosféru Prahy 5.

„Čuňas“ Stárek: Popírači Listopadu 89 jsou stejní idioti, jako popírači holokaustu

17. listopadu 2019 ve 14:12

Na Národní v neděli 17. listopadu dorazili i statutární místostarosta Prahy 6 pro územní rozvoj, veřejný prostor a smart city Jakub Stárek (ODS) a jeho otec František „Čuňas“ Stárek, historik a publicista.

Drahoš: Pokusy o falšování a zlehčování dějin tato společnost ustojí

17. listopadu 2019 ve 14:01

Připomenout si výročí třiceti let od zásahu na Národní přišel k památníku 17. listopadu i senátor Jiří Drahoš.

Lachnit: Listopad 1989 byl začátek cesty a my jsme pořád na cestě

17. listopadu 2019 ve 13:36

K pomníku 17. listopadu na Národní dorazil dnes i radní prahy 5 Petr Lachnit (ANO).

Manželé Zajíčkovi: Vyjadřujeme dík lidem, kteří se zasloužili o svobodu

17. listopadu 2019 ve 13:30

Na Národní dnes dorazili i manželé Zajíčkovi (oba ODS). Starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková a místopředseda zastupitelského klubu občanských demokratů v pražském zastupitelstvu Zdeněk Zajíček.

Žáček: Musíme dát najevo, že nechceme tendence, které by nás vracely před rok 1989

17. listopadu 2019 ve 13:15

Na Národní dnes dorazil oslavit třicetileté výročí od startu sametové revoluce i historik a poslanec Pavel Žáček (zvolen za ODS).

Hřib: 17. listopad jsou dvě výročí v jednom, na to je potřeba pamatovat

17. listopadu 2019 ve 13:02

Do ulic Prahy při dnešních oslavách vyrazil i pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Zábranský: 17. listopad je pro mě jeden z nejdůležitějších dnů v průběhu roku

17. listopadu 2019 ve 12:46

Do ulic Prahy dnes vyrazil oslavit třicetileté výročí sametové revoluce i pražský radní pro oblast bydlení a transparentnosti Adam Zábranský (Piráti).

Olšanskými hřbitovy za díly slavných architektů

17. listopadu 2019 v 06:52

Procházka hřbitovy se koná ve středu 20. listopadu ve 14 hodin.

Praha 4: Zahrada ZŠ Jeremenkova změní svou podobu

16. listopadu 2019 ve 03:38

Dlouho očekávaná úprava areálu bývalé školní zahrady Základní školy Jeremenkova byla zahájena. Na pozemku, kde se nachází již několik let nefunkční zahradnictví, vyroste „přátelská zahrada“, výukový a odpočinkový areál nejen pro žáky přilehlé školy, ale i k odpočinku místních...

Další články
Nahoru