Pandemie covidu se dlouhodobě podepsala na naší psychice, prokázali výzkumníci

Výzkum duševního zdraví mladých dospělých není jen akademickým badatelstvím, ale zásadní součástí snah o vytvoření zdravější, šťastnější a odolnější společnosti. Psychický stav populace má totiž významné ekonomické i celospolečenské důsledky. „Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v České republice sbíráme data již od roku 2014,“ vysvětlil Ptáček.

„Zjištění, která přináší, nám pomáhají včas identifikovat příznaky duševních onemocnění. Můžeme tak vytvořit účinnou strategii i cílené programy prevence, zabránit rozvoji vážných problémů a výrazně zlepšit kvalitu života mladých dospělých,“ sdělil výzkumník.

V konečném důsledku může výzkum v této oblasti přispět k většímu pochopení toho, jak podporovat a chránit duševní zdraví v období, které je klíčové pro formování identity, budování kariéry a vytváření trvalých vztahů.

Výzkumný tým sbíral data o duševním zdraví a životním stylu mladých dospělých v České republice od reprezentativního vzorku populace ve věku 18 až 30 let. „Zjistili jsme, že úzkost se vyskytuje více u žen než u mužů, stejně jako deprese a syndrom vyhoření,“ upozornil přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Martin Anders.

Z analýzy vyplynulo, že muži, kteří mají vyšší vzdělání, trpí depresí méně často, ovšem problémy se spánkem u nich potíže zhoršují. Špatný spánek stupňuje příznaky i u žen, stejně jako denní konzumace alkoholu. K nárůstu obtíží docházelo postupně od roku 2017 s výjimkou období od března 2020, kdy došlo mezi mladými dospělými na pár měsíců ke snížení symptomů deprese. „Domníváme se, že to bylo způsobeno určitým pocitem soudružnosti, jenž v lidech převládl na začátku pandemie,“ řekl Anders.

V prosinci 2020 však hodnoty opět výrazně narostly, pravděpodobně v důsledku dlouhodobého stresu a nejistoty. V následujících letech zůstávaly nadále vysoké, což ukazuje na trvalý dopad pandemie na duševní zdraví. Míra vyhoření se také celkově zvětšovala, i zde je patrný vliv pandemie a událostí jako válka na Ukrajině. Ukazuje se tak vysoké zatížení a vypětí, kterému jsou mladí dospělí vystaveni, a to zejména v oblasti emočního zdraví.

Ojedinělý výzkum přinesl nesmírně cenné poznatky, které mohou pomoci jak jednotlivcům, tak celé společnosti. Z rozsáhlé analýzy jednoznačně vyplynula potřeba sledovat duševní zdraví mladých dospělých a identifikovat u nich rizikové faktory.

Odhalení vztahu mezi duševním zdravím a akademickým úspěchem naznačuje, že je nezbytné integrovat psychologickou podporu do vzdělávacích a profesních poradenských programů. Přetrvávající genderové rozdíly v úzkosti, depresi a vyhoření vyžadují zvláštní pozornost a podporu.

„K prevenci a léčbě je potřeba přistupovat komplexně a inkluzivně. Musíme se zaměřit na genderové rozdíly i specifické potřeby jednotlivců,“ zdůraznila výzkumnice Martina Sebalo Vňuková.

Osvěta je zásadní pro zvýšení ochoty mladých dospělých vyhledat odbornou pomoc. „V popředí veřejného zájmu by měly být výchovně-vzdělávací kampaně, veřejné debaty a otevřená diskuse na téma duševního zdraví,“ upřesnil novinářům další výzkumník Ivan Sebalo.

Z investic do duševního zdraví mladých lidí profituje celá společnost zvýšením své produktivity a snížením zátěže zdravotnického systému. Podpora duševního zdraví je klíčová pro budování odolných komunit, které jsou schopné efektivně čelit výzvám.