dnes
Sobota - skorojasno
20°C
zítra
Neděle - polojasno
22°C
pozítří
Pondělí - zatazeno
22°C
Pandy velké se v pražské zoo chovat nebudou, podle ředitele Bobka je prezident Zeman nezískal
Přestože se panda řadí mezi šelmy, je její potrava převážně rostlinná. Foto: Wikimedia Commons

Pandy velké se v pražské zoo chovat nebudou, podle ředitele Bobka je prezident Zeman nezískal

Loni v červnu představila trojská zoo podobu nové expozice pro pandy velké a langury čínské. S realizací projektu počítala zahrada na místě nynější expozice s ledními medvědy. Podle optimistických odhadů mělo být na konci roku 2019 k dispozici už povolení ke stavbě pandária. Příprava projektu za 200 milionů však byla před několika měsíci zastavena. I tak už pandí dobrodružství pražský rozpočet zatížilo, v polovině roku 2016 vyčlenilo tehdejší vedení Prahy na přípravy tři miliony korun.

O to, aby se panda velká, kterou na základě smlouvy půjčuje Čína do vybraných zoologických zahrad po celém světě, stěhovala do Prahy, stála bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová. Tuto myšlenku podporoval i tehdejší ministr financí Adrej Babiš (oba hnutí ANO).

„Pandu chceme, protože máme čtvrtou nejlepší zoologickou zahradu na světě," řekla na začátku roku 2016 Krnáčová na Žofínském fóru. „Pevně věřím, že se nám podaří zahájit chov pand v Praze," řekla tehdejší pražská radní Irena Ropková (ČSSD).

Když Praha uzavřela v roce 2016 smlouvu o partnerské spolupráci s čínskou metropolí Pekingem a ve stejný rok přijel na oficiální návštěvu ČR do Prahy čínský prezident Si Ťin-pching, zdálo se, že se „pandí diplomacie“ odrazí v novém přírůstku pražské zoo. Pandy velké jsou totiž Čínou zapůjčovány a je jen na této asijské zemi, kam zvířata pošle.

„Tento projekt byl připravován jako třetí zásadní investice po výstavbě nového pavilonu goril a expozice pro lední medvědy. Nicméně jsme jeho další přípravy před několika měsíci pozastavili z toho důvodu, že prezident Zeman svůj čínský protějšek o pandy velké nepožádal a pro Českou republiku je nezískal. To jsou bohužel politické kroky, které nejsme schopni ovlivnit a bez nichž získání pand nepřipadá v úvahu,“ sdělil včera serveru Pražský patriot ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Součástí pavilonu pro pandy velké měla být čínská restaurace s výhledem na Prahu. Pavilon byl podle vyjádření mluvčí už od začátku připravován tak, aby ho bylo možno jednoduše uzpůsobit jiným druhům zvířat. Pandy mohou být nahrazeny například medvědy pyskatými. Zda k tomu však dojde, nebo se změní plány na podobu tohoto místa úplně, se teprve ukáže.

Současný ředitel pražské zoo Miroslav Bobek zpočátku chov pand velkých v Praze nepodporoval, později s ním podle vyjádření v médiích už problém neměl. Nyní se však zdá, že debaty, zda pandu v Praze ano, či ne, budou bezpředmětné.

„Vzhledem k tomu, že prezident ani letos pandy nezískal a že řada států nás již ,předběhla´, začali jsme tento projekt upozaďovat. Navíc nynější vedení hlavního města se s ním podle mých informací neztotožňuje a je tedy pouze otázkou času, kdy bude oficiálně ukončen,“ uvedl ředitel ZOO Praha Miroslav Bobek.

Jeho slova potvrdil i náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN / Spojené síly pro Prahu), který má ve vedení metropole na starost fungování trojské zoo. Sám přiznal, že projekt na chov pandy velké v Praze nepodporuje. „Celý projekt by stál pražský rozpočet stamiliony. Není to jen o ceně pavilonu, ale také o vysoké ceně za pronájem zvířat. Nákladné je také zajišťování potravy. Je proto potřeba zvážit, zda jde o něco, co Praha zrovna potřebuje. Já se k projektu nepřikláním,“ sdělil Hlubuček serveru Pražský patriot. 

Světové zoologické zahrady ve světě mají pandy velké jen v pronájmu a platí za ně horentní sumy. Ročně to může být za pár pand v přepočtu i přes dvacet milionů korun. Chov pandy stojí navíc až pětinásobně více než chov slona.

Peking má ve světě kolem pěti desítek pand. Většinou je vysílá do zemí, s nimiž podepsal významnou dohodu. Proto se mohlo zdát, že po sbližování Pražského hradu a bývalého pražského vedení s Čínou je už „ruka v rukávu“. Jak se nyní ukazuje, nebylo tomu tak.

Anketa

Podporujete nápad, aby Praha usilovala o finančně náročný chov pandy velké?

37%
(37%)
63%
(63%)

V divoké přírodě žije přes 1800 pand velkých, přičemž jejich počet stoupá. Dalších asi 300 jich je v zajetí, převážně v Číně. Jejich přirozeným domovem je několik horských hřebenů v centrální Číně. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.

Současné vedení magistrátu ale po absenci čínského národního symbolu v Praze pravděpodobně tesknit nebude. Podle Hlubučka je mnohem důležitější vyřešit dopravu do zoo tak, aby cesta byla pro návštěvníky komfortní a zároveň tím netrpěli obyvatelé Troje.

S tím souhlasí i ředitel zahrady Miroslav Bobek. „Za větší problém než zatížení vlastního areálu jsme vždy považovali dopravní obsluhu zoo. Tu je ovšem nutno řešit v každém případě a jsem rád, že náměstek primátora Petr Hlubuček, který má ve své gesci i zoo, k této problematice přistupuje velice iniciativně,“ dodal.


Botič 2019 a Rokytka 2019. Cvičení prověřila připravenost Prahy na povodně

Dnes v 07:21

Jako správci malých vodních toků na území hlavního města zorganizovaly Lesy hl. m. Prahy v polovině května dvě povodňová cvičení. Během nich se prověřovala připravenost obcí a dalších odpovědných subjektů na povodně, které by mohly nastat na vodních tocích Botič a...

Další články
Nahoru