Paliativní péči by potřebovaly v Praze tisíce umírajících lidí, míst jsou jen stovky

„Kapacity pro specializovanou paliativní péči v Praze nejsou dostatečné. Současně musím konstatovat, že na poměry České republiky jsou ještě přijatelné," uvedl Kopecký, který je přednostou Kliniky paliativní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Specializovanou péči, jako je hospic, mobilní tým nebo nemocniční konsiliární tým či paliativní oddělení, potřebuje podle odhadů deset až 20 procent umírajících. Těch je v Praze každý rok kolem 12 000 a další desetitisíce lidí ve městě žijí s vážnou život ohrožující nemocí.

Podle Kopeckého je ale třeba kultivovat prostředí, kde lidé umírají, obecně. „Když to vezmu úplně ze široka, tak tu máme respektování paliativních principů. To je takový ten nejzákladnější způsob přemýšlení o tom, že i s těžkou nemocí dál ten člověk žije, má v tom životě nějaké své potřeby, na které může odpovědět nějaká služba, kterou si zařídí nebo mu ji zařídí jeho blízcí," vysvětlil.

V oblasti obecné paliativní péče by se podle něj měli vzdělávat i praktičtí lékaři nebo pečující osoby, například v pobytových zařízeních sociální péče jako jsou domovy pro seniory. Proměnit by se podle něj měly i standardy v nemocnicích, kde umírá asi 70 procent lidí.

„Pokud se podaří klima proměnit, jak o tom mluvíme, že se skutečně závěr života dá prožívat jinak, tak se dá očekávat, násobný vzestup požadavků o specializovanou paliativní péči, zejména mobilní nebo nemocniční formu," dodal.

Před dvěma lety se Praha ke zlepšení situace nechala vypracovat analýzu a vznikl dokument Záměr rozvoje paliativní péče v Praze 2020 – 2025. Podle radní pro zdravotnictví Milany Johnové se začalo se standardizací poskytované péče a město v grantových programech, kdy rozděluje finance na provoz, nastavilo požadavky na jejich příjemce.

V Praze fungují podle Johnové dva mobilní týmy a potřeba by byl i třetí. „Poskytují péči v posledních pár dnech života, ale byla by potřeba podstatně déle," uvedla. Na pacienty, kteří by potřebovali spíš paliativní než urgentní péči, se podle ní zaměřuje i zdravotnická záchranná služba (ZZS).

„Mnohdy převoz do nemocnice a zase zpátky zbytečně zvyšuje jejich utrpení a hodí se pro ně více jiná péče, na kterou je mohou zdravotníci ZZS navázat," doplnila. ZZS má pro paliativní péči i speciální tým, který chce dál rozšiřovat.

Cílem kongresu bude i sdílení zkušeností včetně mimopražských poskytovatelů tohoto typu péče, která je na pomezí zdravotnictví a sociální oblasti.

„S ohledem na demografický vývoj musíme počítat s tím, že potřeba paliativní péče bude v následujících desetiletích narůstat, a právě proto byla paliativní péče vybrána jako hlavní téma letošního zdravotnického kongresu," uvedla Johnová.

Podle analýzy zemřelo v roce 2019 asi 12.400 lidí. U skoro dvou třetin byla očekávatelná potřeba paliativní péče, protože šlo o očekávatelná úmrtí. Mezi těmito asi 7300 osobami bylo kolem 30 dětí, v nemocnici pak zemřelo téměř 3800 z těchto lidí.

Přístup k obecné paliativní péči mělo necelých 700 lidí, kteří zemřeli doma či v pobytové službě. Optimální by byla přitom dostupnost asi pro 5000 z nich. V lůžkovém hospici či doma s mobilní hospicovou péčí zemřelo 1200 lidí, optimální je dvojnásobek.