Padlým v Pražském povstání lze zapálit virtuální i skutečnou svíčku, pomníčky jsou na mapě

Hlavní město si v příštích dnech opět připomene začátek povstání, které osvobodilo Prahu z nacistického područí. I když je letošní výročí zastíněno omezeními spojenými s pandemií covidu-19, události z doby před 76 lety si lidé v metropoli mohou připomenout nejen symbolicky. Pietní místa je možné navštívit i osobně.

Pomníčky ve svém okolí najdou občané na interaktivní mapě, na které bude možné uctít hrdiny, kteří bojovali a umírali za naši svobodu. Zapálit zde mohou také virtuální svíčku.  

Při Pražském povstání mezi 5. a 9. květnem 1945 zemřely přibližně tři tisíce Čechoslováků, kteří se zapojili do tuhých bojů, byli zabiti při bombardování nebo je popravili nacisti. 

„Životní příběhy hrdinů těchto dní připomínají pietní místa po celé Praze, mnohdy je ale míjíme bez povšimnutí nebo o nich nevíme,“ uvedla pražská radní oblast kultury Hana Třeštíková (Praha  Sobě).

Vzhledem k aktuální pandemické situaci Praha žádné hromadné vzpomínkové akce při příležitosti výročí Pražského povstání a konce 2. světové války letos nepřipravuje. 

Díky interaktivní mapě se však mohou lidé projít po pietních místech třeba v okolí svého bydliště, uctít památku padlých zapálením svíčky u pomníčku, nebo ji symbolicky alespoň zapálit online. 

„Letos se nebudeme shlukovat na těch nejznámějších místech třeba v centru města, což je také to příležitost dozvědět se něco o svém bezprostředním sousedství. Během vycházky si Pražané i návštěvníci metropole mohou stáhnout zdarma i pražskou aplikaci Prague histories, která živou formou zpracovává zásadní milníky naší historie,“ uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). 

Mapa obsahuje detailní informace o jednotlivých památnících, jejich přesnou adresu, charakter nebo například počet vzpomenutých osob. Na webu je umístěno také počítadlo o tom, kolik lidí se do této akce zapojilo. 

Magistrát zpracoval aktuální seznamy pietních míst na základě dat z Centrální evidence válečných hrobů Ministerstva obrany. V návaznosti na to Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy zpracoval data do interaktivní mapy. 

Praha vlastní k této aplikaci všechna licenční práva včetně souhlasu Ministerstva obrany s používáním dat z evidence válečných hrobů. Náklady na projekt byly minimální, neboť byl řešen v rámci organizací magistrátu.

Odkaz na interaktivní mapu je zde: https://app.iprpraha.cz/apl/app/pietni-mista-1945/. Mapa bude fungovat i po skončení oslav Pražského povstání a město ji podle Hřiba využije i v budoucnu, přičemž však budou vždy zhasnuty virtuální svíčky. Není přitom vyloučeno, že by Praha v budoucnu podobnou mapu využívala také při dalších akcích.

Povstání začalo 5. května 1945 a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovat i rychlejší zásah Rudé armády. Velitel povstání generál Karel Kutlvašr byl za to po komunistickém puči „oceněn" doživotním vězením, perzekvováni byli i další představitelé povstalců. Pražskému povstání předcházela řada vzpour po celém okupovaném území.