Ovzduší v Praze působí na ženy a muže odlišně
14. srpna 2013 09:11
Hana Tenglerová
Narodila se v roce 1981.
Vystudovala veřejnou a sociální politiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a genderová studia na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Od roku 2008 působí v Národním kontaktním centru – ženy a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., které se zabývá genderovou rovností ve vědě.
Zabývá se mimo jiné vědními politikami a jejich dopady na genderovou rovnost a postavení žen ve vědě.
Sedmadvacátého září se uskuteční Evropská noc vědců a vědkyň. Účastní se jí také Národní kontaktní centrum – ženy a věda. Jakému tématu se letos budete věnovat?
Hlavním tématem diskuse, kterou se připojujeme k celoevropské události pořádané od roku 2005, jíž zaštiťuje Evropská komise, bude ovzduší v Praze a jeho vliv na lidské zdraví. Mimo vědců a vědkyň chceme pozvat zástupce a zástupkyně neziskových organizací, občanských sdružení a další experty a expertky, jež by zmínili například i rozdílný vliv ovzduší na ženy a muže.
Z čeho při posuzování vlivu ovzduší v hlavním městě na ženy a muže vycházíte?
Především ze zahraničních případových studií, které se věnují tomu, jaký vliv mají na muže a ženy látky znečišťující ovzduší a obecně toxické látky. Rozdíly v dopadech na zdraví jsou v některých případech u mužů a žen různě silné a závažné.
Vycházíte i z domácích zdrojů?
Pokud vím, u nás, stejně jako v zahraničí, se provádí především výzkumy, které se zaměřují na jednotlivé skupiny zvlášť, nebo se v jejich případě žádné zásadní rozdíly nezjistily. Vědci a vědkyně z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd studovali například to, jaký vliv mají látky ze znečištěného ovzduší na organismus těhotných žen, na vybrané (mužské) profesní skupiny nebo na děti.
K čemu došli?
Alarmující je především situace na Ostravsku, kde je největším problémem znečištění průmyslovou činností. V rámci diskuse se chceme podívat na situaci v Praze, kde je největším problémem doprava.
Jak pražská doprava působí na muže a jak na ženy?
Nevím. Přesné informace k situaci v Praze neznám, nějaké, předpokládám, může přinést právě námi plánovaná diskuse. Toto téma není v České republice příliš rozvíjeno a právě naše Noc vědců a vědkyň by na ně měla upozornit a otevřít ho. Už v minulosti bylo zjištěno, že vystavení některým chemikáliím má různě silný dopad na zdraví mužů a žen.
Jaké jsou rozdíly?
Mohou být způsobeny biologickými odlišnostmi, jako je hormonální systém nebo odlišné chromozomální nastavení. Mohou ale vycházet i z odlišností daných genderem nebo z kombinace biologického pohlaví a sociálního genderu.
Co to znamená?
Role, které muži a ženy ve společnosti hrají, očekávání, která jsou na ně kladena, i způsoby sebeprezentace, ovlivňují jejich životní styl a chování. Existují studie, které se například zaměřují na to, jak ženy a muži užívají prostor měst a jak různě se v něm pohybují.
Můžete uvést nějaký příklad?
Uvedu příklad z dopravy. Muži mají tendenci užívat spíš osobní automobilovou dopravu a vzdálenosti, na které se pohybují, jsou delší. Ženy (ale i studující a důchodci obecně) používají častěji veřejnou dopravu, pohybují se na menší vzdálenosti. Pohyb žen městem může určovat jejich pečovatelská role spojená s vyzvedáváním dětí ve škole, nákupy a péčí o domácnost. Liší se tedy způsob, jak muži a ženy užívají prostor, i čas, kdy se v něm nacházejí.
K čemu to vede?
Podobné rozdíly v životním stylu mohou vést k odlišné míře vystavení se rizikovým nebo zdraví ohrožujícím faktorům. V rozvojových zemích jsou ženy násobně více než muži vystaveny respiračním onemocněním, protože jsou zodpovědné za vaření, které se často odehrává v interiérech a na otevřených ohních. Řada toxických látek se do těla žen dostává prostřednictvím šperků, make-upu nebo kvůli vyšší expozici látek obsažených v čistících prostředcích. To jsou jen některé rozdíly v životním stylu a chování žen a mužů, které mohou mít vliv na zdraví.
A co biologické rozdíly? Můžete uvést nějaký příklad?
Výzkumy, které se běžně provádějí, se obvykle do hloubky nezabývají příčinami rozdílného dopadu určitých látek na ženy a muže. A už vůbec ne snahou rozlišit, zda jsou tyto rozdíly dané pohlavím, genderem, nebo kombinací obou faktorů. Nejznámější příklad obecně v oblasti toxikologie se týká vlivu alkoholu na zdraví žen. Podle výzkumů na ně působí silněji než na muže, protože se váže na vodu, a té mají ženy v porovnání s muži v těle méně.
Co to způsobuje?
Kvůli nižšímu obsahu vody a nižší tělesné hmotnosti tak u žen dochází rychleji ke stavům opilosti a negativním vlivům konzumace na organismus. Některé výzkumy ukazují, že existují biologické rozdíly v tom, jak kůže žen a mužů absorbuje látky z prostředí. Respirační absorpce vzdušných plynů a prostupnost plynů tak zvanou bariérou krev-vzduch se v případě žen a mužů údajně také liší.
Působí ovzduší rozdílně i na psychiku žen a mužů?
Nevím. Je to možné.
Jak?
Může to souviset jednak s vlastní fyziologií dané osoby, jednak s tím, jak muži a ženy využívají prostor města, jakým způsobem a jak dlouho jsou vystaveni různým látkám, jak na sebe tyto látky vzájemně působí… Žádný výzkum na toto téma ale neznám.
Jeden průzkum už prokázal, že u mužů může mít špatné ovzduší negativní vliv na potenci…
Ano, jednalo se pravděpodobně právě o výzkum provedený Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně, který sledoval dobrovolníky v Praze. I toto téma bychom rádi během Noci vědkyň a vědců diskutovali.