Otrava oxidem uhelnatým: Za pět let zasahovala pražská záchranka u stovek případů, některé skončily tragicky

Ve většině případů šlo o události, kdy se lidé nadýchali spalin vznikajících při topení nebo ohřevu teplé vody. Těmto událostem lze přitom snadno předcházet profesionální kontrolou topenišť a spalinových cest a také pořízením detektoru oxidu uhelnatého, který na případný únik plynu do domácnosti upozorní zvukovými signály a může skutečně zachránit život. V řadě domácností ale tyto detektory stále chybí.

Je pravděpodobné, že výše uvedená čísla představují jen pověstnou „špičku ledovce“. Lehčí otravy mají totiž pouze nespecifické příznaky (nevolnost a zvracení, motání hlavy, pocit únavy, bušení srdce…) a po opuštění daného prostoru samy odezní. Může se stát, že v bytě dlouho a bez povšimnutí tiká „časovaná bomba“, jejíž smrtící účinek se projeví až při souhře více nepříznivých okolností.

Minulý týden zasahovaly například posádky pražské záchranky v bytě na Vinohradské ulici, kde se takto přiotrávily čtyři lidé, z toho dvě děti. Při příchodu záchranářů do bytu se takřka okamžitě rozezněl osobní detektor oxidu uhelnatého, kterým jsou členové výjezdových skupin v Praze vybaveni.

Všichni pacienti trpěli bolestí hlavy, závratěmi a patnáctiletý chlapec i krátkodobou poruchou vědomí. Záchranáři s obyvateli bytu neprodleně zamořený prostor opustili a přivolali hasiče a policisty. Pacienty zdravotníci vyšetřili, zajistili žilní vstupy, zahájili kyslíkovou terapii a všechny postižené transportovali do nemocnic.

Tento příběh je jen jedním z typických případů, které mohou při naplno probíhající topné sezoně nastat. Profesionální revize kotle či jiného topného zařízení je důležitý první krok pro zvýšení bezpečnosti domácnosti, ale nemusí stačit.

Spaliny se mohou do bytu dostávat například i digestoří vedoucí do světlíku obytných domů nebo z komínu při změnách atmosférického tlaku. Proto je velmi důležité mít domácnost vybavenou i detektorem oxidu uhelnatého, který se dá v Česku bez problémů pořídit. Cena se pohybuje v řádech stokorun.

Oxid uhelnatý je bezbarvý a bez zápachu, v čemž spočívá jeho zákěřost. Je vysoce jedovatý, vzniká při nedokonalém spalováním dřeva, plynu, benzinu, uhlí či dalších látek. Otrava nastává po vdechnutí většího množství této látky. Prvními příznaky jsou obvykle bolesti hlavy, nevolnost, závrať, malátnost a zmatenost. Typické je třešňové zbarvení kůže a sliznic. Pro člověka je vlastními smysly nemožné rozpoznat, že oxid uhelnatý vdechuje. V případě, že detektor začne hlásit přítomnost plynu, musejí domácnost všichni neprodleně opustit, nechat otevřená okna a volat na tísňovou linku.

„V případě, že nikdo z přítomných nemá zdravotní obtíže, volejte Hasičský záchranný sbor, tedy číslo 150, při jakýchkoliv zdravotních komplikacích volejte ihned přímo zdravotnickou záchrannou službu na tísňové lince 155, kde vám také poradí, jak postupovat,“ uvedla mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.

V každém případě, pokud existuje jakékoliv podezření, že zdravotní potíže postiženého jsou způsobené oxidem uhelnatým, musí být prvním krokem intenzivní větrání prostoru, případně vyproštění postiženého z uzavřené místnosti (např. koupelny).

Pokud postižený dýchá a nezvrací, uložte ho do polohy na zádech a zakloňte mu hlavu – tím uvolníte dýchací cesty a takto budete moci kontrolovat stav jeho dýchání. Pokud postižený nedýchá, je nutné zahájit nepřímou masáž srdce a pokračovat v ní podle instrukcí dispečerů na telefonu až do příjezdu posádky záchranné služby na místo. Pokud je na místě osoba schopná a ochotná provádět dýchání z plic do plic, je v tomto případě vhodné střídat stlačování hrudníku s vdechy v poměru 30:2.