Otékají vám nohy? Příznaků srdečního selhání může být několik, popisuje kardiolog Pudil

Srdeční selhání je stav, při kterém srdce není schopné přečerpat krev k jednotlivým orgánům podle jejich potřeb. Mezi nečastější příznaky srdečního selhání patří podle Pudila dušnost, únavnost a známky zadržování vody v těle, tedy otoky.

Dušnost se zpočátku může projevovat pouze při větší fyzické zátěži a nemocný si často neuvědomí, že něco není v pořádku a může to přičítat své nižší kondici. Jindy se to projeví nástupem suchého kašle při námaze.

„Později se dušnost může objevit i v klidu, vcelku typickým projevem srdečního selhání je stav, kdy nemocný pociťuje dušnost vleže, musí se posazovat a často si všimne, že se mu lépe spí s více polštáři pod hlavou. Dalším příznakem je zvýšená únavnost, pacient musí častěji odpočívat. Při zadržování vody v těle pacient pozoruje otoky kolem kotníků, které mohou postupovat výše,“ popisuje kardiolog Pudil.

Přetěžované srdce se umí bránit

Nejčastější příčinou srdečního selhání je ischemická choroba srdeční jako projev aterosklerózy věnčitých tepen a následného infarktu. Druhou nejčastější příčinou jsou nemoci srdečního svalu, ty vznikají dědičně, nebo po virové infekci postihující srdeční sval. Srdce je pak v běžném životě přetěžováno a začíná se bránit.

A tady nastupují metody, které jsou v krvi pacienta schopné vystopovat projevy této obrany. Srdce totiž ve zvýšené míře vytváří obranné látky-natriuretické peptidy, které odhalí krevní test.

„Bylo vypozorováno, že čím vážnější je srdeční selhání, tím více tělo vytváří tyto látky. Lékaři mají v ruce nástroj, kterým mohou velmi přesně srdeční selhání potvrdit, nebo spolu s ostatními metodami (echokardiografie) vyloučit. Proto by lidé v případě problémů neměli návštěvu lékaře oddalovat, včasná diagnostika má zásadní význam,“ apeluje kardiolog.

Jak srdeční selhání pozná lékař

Lékař zpravidla provede fyzikální vyšetření. Dělá se elektrokardiogram, vyšetření krve, echokardiografie, rentgenové metody a řada dalších vyšetření.

K problémům kardiovaskulárního systému podle Pudila vede mimo jiné nezdravý životní styl a nedostatečná fyzická aktivita. A mnohdy také přehlížení aktuálního zdravotního stavu.

Blíží se období chřipek a nejrůznějších viróz. „Snažte se každou nákazu opravdu poctivě vyležet, protože přechozená nemoc může mít na vaše srdce negativní vliv. Choďte pravidelně na preventivní prohlídky, abyste včas zachytili například počínající diabetes nebo zvýšenou hladinu tuků v krvi, které provázejí vyšší riziko vzniku srdečního selhání,“ dodává profesor Radek Pudil z 1. interní kardioangiologické kliniky FN a LF Hradec Králové.