Dnes Sobota - zatazeno 7°C
Zítra Neděle - zatazeno 11°C
Sobota 5. 12. 2020
Svátek má Jitka
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Ostatky Erbena se desítky let po jeho smrti stěhovaly, o záchranu pražského hrobu se postaralo rodné město
Na Malostranském hřbitově se už dávno nepohřbívá. Pár desítek let tu ležely ostatky Karla Jaromíra Erbena. Foto: JP

Ostatky Erbena se desítky let po jeho smrti stěhovaly, o záchranu pražského hrobu se postaralo rodné město

Osud si s životem Karla Jaromíra Erbena zahrával a přinesl mu spoustu bolesti. Dnes je to přesně 150 let, co v Praze 21. listopadu 1870 zemřel. Jeho ostatky jsou už přes století jinde, než kam byly po smrti historika, jazykovědce, spisovatele, překladatele a folkloristy uloženy.
karel-jaromir-erben-sph

Zdroj: SPH

Karel Jaromír Erben se narodil 7. listopadu 1811 v městečku Miletín, který se rozkládá zhruba na půl cesty mezi Jičínem a Hradcem Králové. Jan, jeho dvojče, zemřel necelé dva měsíce po narození. Ani Karel na tom nebyl zdravotně dobře, často churavěl a trpěl poruchou řeči.

I přes zdravotní hendikepy a fakt, že pocházel z chudé rodiny, se mu podařilo vypracovat v osobnost českého národního obrození. Z významných společenských funkcí zmiňme například jeho členství v jazykové komisi při Matici české (1846), pozici asistenta při Muzeu (dnešní Národní muzeum) (1847) nebo členství v Královské české společnosti nauk (1849).

Od roku 1851 působil jako archivář Prahy, do jeho nástupu prakticky archiv hlavního města neexistoval. Erbenovi se podařilo rychle vytvořit pravidla pro evidenci archiválií a stanovil, jaké dokumenty budou v archivu ukládány. Ve funkci se mu podařilo sepsat zhruba 1500 pražských městských knih, evidoval privilegia a cenné listiny.

Obdivuhodný výkon ještě umocnil fakt, že se mu podařilo shromáždit a utřídit písemnosti, které byly rozptýlené na mnoha místech. Díky Erbenovi se podařilo zachránit ze sklepů mikulášského kostela městskou registraturu, kterou následně sám zpracoval.

Z titulu archiváře a zaměstnance pražského magistrátu vydal řadu drobnějších prací. Cenné jsou rovněž jeho popisné práce věnované pražské staroměstské radnici z 60. let. V roce 1864 se Erben stal ředitelem pomocných úřadů pražských.

V padesátých letech sestavil známou edici historických dokumentů Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (1855) či se podílel na vzniku časopisu Obzor.

Dnešnímu čtenáři je Erben znám především jako básník a sběratel folkloru. Jeho stěžejním dílem byla sbírka Písně národní v Čechách, rozšířená v šedesátých letech. Roku 1853 poprvé vyšla Kytice z pověstí národních, jeho jediná autorská sbírka baladických básní.

V šedesátých letech vznikly výbory pohádek a pověstí Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních a Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských. Známé jsou Erbenovy překlady Nestorova letopisu ruského (1867) a Dvou zpěvů staroruských (1869).

Kytice z pověstí národních, jediná  sbírka básní, kterou Erben vydal, spatřila světlo světa poprvé v roce 1953, o osm let později se dočkala rozšířeného vydání. Kytice je jediná Erbenova sbírka básní, podkladem jsou staré české lidové báje.

Soukromí

Během svého života měl Erben dvě manželky. S Barborou Mečířovou měl čtyři děti. Třetí nejstarší zemřelo v druhém roce života. Manželka se kvůli nemoci nedožila ani čtyřiceti let.

Dva roky po ovdovění se Erben oženil s Žofií Mastnou. Ta ho sice přežila o pětatřicet let (byla o čtvrtstoletí mladší), ale to se nedá říct o jejich dětech. Syn Vladimír i dcera Marie žili jen dva roky a zemřeli tak ještě za života obou rodičů. 

Ačkoli byl Karel Jaromír Erben tělesně slabý a prakticky od dětství se potýkal s plicním onemocněním, zůstal aktivní až do podzimu 1870, kdy 21. listopadu podlehl v domě U Tří tykví na Starém Městě žloutence.

Erben byl pohřben na Malostranském hřbitově na Smíchově. Tento hřbitov byl uprostřed zástavby a smíchovští si na nevhodné umístění stěžovali. I proto se zde v roce 1884 konal poslední pohřeb a místo začalo chátrat.

karel-jaromir-erben

Opravený hrob K. J. E. Foto: SPH

V roce 1908 byly ostatky manželů Erbenových přeneseny na Olšanské hřbitovy do rodinného hrobu jeho zetě Antonína Rezka.

Tento hrob byl v posledních letech ve špatném stavu. Když před sedmi lety vyhlásila Správa pražských hřbitovů Projekt adopce významných hrobů, zařadila do něj i chátrající hrob s ostatky Erbena.

Hrob si k „adopci“ vybralo Erbenovo rodiště. Miletínští nechali provést rekonstrukci hrobu, záchrana pietního místa stála městskou kasu devět tisíc korun.


Děti v Základní škole Klausova pod zdravějším osvětlením

3. prosince 2020 v 10:26

Základní škola Klausova je jednou z 10 základních škol, jejichž zřizovatelem je Praha 13. Během minulých dvou měsíců se zde realizovala kompletní výměna všech svítidel a žáci i učitelé teď pracují pod zdravějším osvětlením.

Praha 1 nabízí magistrátu prostory pro výjezdové stanoviště záchranky

2. prosince 2020 ve 23:51

V Nemocnici Na Františku by mohlo být zřízeno nové výjezdové stanoviště Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. Vyplývá to z nabídky první městské části, kterou v úterý schválilo její vedení. Praha 1 je zřizovatelem této nemocnice na Starém Městě. 

Praha 9: Podzemní kontejnery v Makedonské jsou opraveny

2. prosince 2020 v 15:26

Podzemní kontejnery na papír a plasty v Makedonské ulici jsou opraveny, ještě budou označeny samolepkami.

Další články
Nahoru