Osobnosti svých oborů zveřejnily na pití kávy neotřelé názory, z nichž některé asi „kafaře“ zvednou ze židle
22. března 2020 11:16
Podle spoluzakladatelky projektu propagujícího zdravý životní styl Jíme jinak Evy Cikrytové není časté pití černé kávy zdravé. „Obecně pití černé kávy nemůžu doporučit. Alespoň ne časté. Něco jiného je dát si jednou za čas s přáteli dobrou kávu, užít si společnost, zastavit se, odpočinout. Ale dennodenní pití kávy nám skutečně škodí, ať se nám to líbí, nebo ne,“ sdělila v minulosti serveru Pražský patriot.
„Černá káva má povzbuzující účinek, ale ten je jen krátkodobý a po chvilce je nám hůř než předtím. A jdeme si udělat další kávu. Pokud někdo naříká, že bez šálku kávy po ránu nemůže vůbec fungovat, radím začít den zeleninovým vývarem,“ pokračovala.
Káva sama o sobě překyseluje organismus, což znají ti, kteří po jejím vypití cítí pálení žáhy nebo přímo bolest v oblasti žaludku. V kombinaci s mlékem dochází k překyselování dvanácterníku a údajně si tak zaděláváme na vředy.
Když před pár lety manželé Beáta a Július Patakyovi ve své knize zveřejnili názory na pití kávy, způsobili tím docela poprask. „Kávu s mlékem nepijte, je to třaskavina, kterou vaše zažívání prostě nedá,“ vzkázali světu. Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Zatímco někteří lidé páru známému především na poli alternativní medicíny dávali za pravdu, jiní popisovali své příběhy, jak jim káva s mlékem „nic nedělá“ a je výborná.
Káva s mlékem je potravinou kyselinotvorné povahy. Jde vlastně o chemickou reakci. V žaludku, který obsahuje kyselé prostředí s kyselinou chlorovodíkovou, tato směs projde celkem hladce, ale jakmile se dostane do dvanácterníku, kde je zásadité prostředí, zareaguje na to tento orgán křečí.
„To vyřadí na určitou dobu z provozu jak slinivku, tak i žlučník. Cítíme jen jakousi těžkost, ale důsledek to může mít v bolestech kyčlí nebo kloubů. Kromě toho káva sama o sobě obsahuje kyselinu šťavelovou, kterou ledviny nestačí vylučovat. Její usazeniny pak způsobují například velké bolesti ve svalech zad,“ sdělili Patakyovi.
Zvyšuje káva krevní tlak, jak se říká? „Je to mýtus, který se traduje desítky let,“ uvedl v minulosti na internetu přední český kardiolog Petr Niederle z pražské Nemocnice Na Homolce. Naopak – podle některých odborníků má káva čtyřikrát více antioxidantů než zelený čaj, který je jejich množstvím pověstný.
Podle výzkumu švédských a finských vědců trpěli Alzheimerovou chorobou méně ti, co vypili tři až šest šálků kávy denně, než ti, co ji nepili či pili jen zřídka. Sportovcům může káva dokonce pomoci zmírněním bolesti svalů.
Japonští vědci dokazují, že může pomáhat kupříkladu srdci. Podle výzkumu těchto vědců káva může zesílit funkci cév nebo snížit riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění.
Známý německý dietolog Sven-David Müller tvrdí, že není nic pravdy na tom, že by káva měla škodit lidskému zdraví. Ve své knize věnované potravinám se rozepsal i o kávě. A neotřelými, kontroverzními, nebo chcete-li pobuřujícími názory nešetřil. Káva nás podle něj dělá chytřejší, už po vypití šálku se prý zlepší rychlost reakcí, logické uvažování a koncentrace, což souvisí i s naší inteligencí.
Po kávě jsme prý krásnější a štíhlejší! Kofein totiž zrychluje látkovou výměnu, a tím snadněji tělo spotřebovává kalorie. Například jedno espresso po jídle podpoří dietu. Kromě toho kávové zrno obsahuje také niacin, což je vitamín B3, který podporuje regeneraci a hydrataci pokožky.
Káva podle něj také svědčí játrům, jeden šálek kávy denně podstatně redukuje riziko cirhózy jater. Káva prý také předchází takovým nemocem, jako je ztučnění jater.
Dvě až tři kávy denně podle Müllera podporují produkci serotoninu, dopaminu nebo noradrenalinu, hormonů, které jsou také jindy nazývány hormony štěstí a mají vliv na náš mozek. Dokonce podle Müllera má káva vliv i na duševní nemoci a deprese, které dovede upravit a působí na ně blahodárně.
Názory na to, kolik šálků kávy je dobré denně vypít, se liší. Jen na internetu jich lze najít spoustu: podle některých je zdravé vypít až šest hrnků kávy denně, podle jiných je káva škodlivá v jakémkoli množství.
„Co se doporučovaného denního množství kávy týče, je velmi obtížné je jednoduše stanovit. Záleží totiž nejen na množství vypité kávy, ve smyslu počtu šálků. Jde také, respektive zejména, o množství kofeinu, a to může být různé, i ve stejném množství kávy,“ uvedla vedoucí Katedry antropologie a zdravovědy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Martina Cichá.