dnes
Čtvrtek - oblacno
6°C
zítra
Pátek - prehanky-snih-dest
5°C
pozítří
Sobota - prehanky-snih
4°C
Prahu vedla již osmdesátka mužů. Primasové, starostové, primátoři. Kdo čím vstoupil do dějin?
Funkcí primátora byl v květnu 1945 pověřen Václav Vacek (na obrázku s primátorským řetězem) jako zástupce komunistické strany. Foto: archiv MHMP

Prahu vedla již osmdesátka mužů. Primasové, starostové, primátoři. Kdo čím vstoupil do dějin?

Šestatřicet primasů a primátorů Starého Města pražského, sedmnáct purkmistrů královského hlavního města Prahy, sedm starostů královského hlavního města Prahy, dva starostové hlavního města Prahy a jedenadvacet primátorů hlavního města. Celkem 80 mužů (kdyby někomu neseděly počty: tři z nich byli v jiných údobích v čele města opakovaně) již stálo v čele dnešní matičky měst. Doposud však žádná žena. Jaké byly historické převraty v čele Prahy?

Prvním primasem se v roce 1537 stal Václav Jaroš z Kapí Hory, v úřadě byl pět let. Předtím – od roku 1350 – byla rada Starého města pražského tvořena 18 konšely, z nichž postupně 12 zastávalo po dobu čtyř týdnů purkmistrovský úřad. Od roku 1537 se tedy purkmistr nazýval primas, od roku 1558 též primátor.

V letech 1622 až 1630 byla funkce primátora a purkmistra dočasně sloučena (několik let předtím byl úřad dva roky neobsazen), poté se konšelé v purkmistrovském úřadě opět střídali, v roce 1729 bylo obnovování městské rady zrušeno a primátorská hodnost se stala doživotní.

Posledním tehdejším primátorem byl Jan Václav Blažej Friedrich z Friedenberka, který vládl celých 26 let (1757–1783). Také primátorský post byl pár let neobsazen. Jan Kašpar Prandt skončil – po bezmála 20letém vládnutí – v roce 1742, Jan Václav Vejvoda ze Stromberka do úřadu nastoupil v roce 1745 a byl v něm až do roku 1757, než nastoupil poslední – již zmíněný – primátor.

Zřízení magistrátu v čele s purkmistrem

Následně byl zřízen magistrát, v čele byl purkmistr jmenovaný guberniem. Prvním byl Bernard Augustin Zahořanský z Vorlíka, který ale odstoupil po čtyřech letech – v roce 1788. Následovali další muži, z nichž poslední Josef Müller z Jiřetína odstoupil v roce 1848 kvůli politickým změnám. Tehdy byla volba městského zastupitelstva a purkmistra obnovena.

Antonín Strobach vydržel ve funkci jen měsíc – rezignoval, protože se nechtěl podílet na potlačení demonstrace v revolučním roce 1848 (nedokázal ovládnout lidové bouře spojené s násilným osvobozováním vězňů).

Jeho nástupce Tomáš Pštross odstoupil pár dnů po něm – Češi totiž bojkotovali volby do frankfurtského parlamentu, v Praze se jich zúčastnili jen tři voliči. Následovalo sedm dalších purkmistrů, z nichž poslední – Emilián rytíř Skramlík – odstoupil v roce 1882 po šesti letech vládnutí.

Z purkmistra se stal starosta

Pod vlivem národního obrození začala být v 2. polovině 19. století funkce purkmistra nahrazována především českým starosta. Starostů královského hlavního města Prahy bylo celkem sedm, takřka všichni právníci. Posledním byl Karel Groš, který vydržel ve funkci nejdéle – 12,5 roku. V listopadu 1918 (po vzniku Československé republiky) byl sbor obecních starších rozpuštěn.

Starostové hlavního města Prahy byli následně dva – Přemysl Šámal a Karal Baxa, od vzniku Velké Prahy (počínaje rokem 1922) je – až doposud – v čele metropole primátor. Prvním byl opět Karel Baxa – synovec Karla Havlíčka Borovského. Baxa v roce 1937 ze zdravotních důvodů rezignoval. Starostou a následně primátorem byl 18 let.

Následoval Petr Zenkl, v únoru 1939 bylo ale zastupitelstvo rozpuštěno Zemským úřadem. Na počátku Protektorátu Čechy a Morava byl primátorem právník a dlouholetý poslanec Československé strany socialistické Otakar Klapka, který byl 9. července 1940 zatčen a o rok později popraven.

Skutečný vládce byl po válce popraven

Od srpna 1940 až do pražského květnového povstání v roce 1945 funkci komisařského vedoucího pro výkon primátorských záležitostí zastával Alois Říha – jako „nepolitického odborníka“ ho po zatčení Klapky jmenoval státní tajemník K. H. Frank.

Skutečným vládcem pražské radnice byl ale tehdy německý náměstek primátora, nacista Josef Pfitzner, který pravidelně posílal situační zprávy právě K. H. Frankovi. Pfitzner byl po válce – 6. září 1945 – popraven na pankráckém Soudním náměstí. Byla to poslední veřejná poprava na území Československa.

V den pražského květnového povstání – 5. května 1945 – se stal rozhodnutím vlády pražským primátorem právník a komunistický politik Václav Vacek. Ve volbách v roce 1946 byl primátorem zvolen Petr Zenkl, který byl ve funkci již před válkou, Vacek tehdy zastával funkci prvního náměstka primátora.

Po Vackovi se jmenovala stanice metra

Ještě v roce 1946 (1. července, po volebním vítězství KSČ) byl do čela Prahy opět zvolen Vacek. Ve funkci byl do roku 1954, zemřel v roce 1960 v pražské Lhotce. V roce 1980 byla do provozu uvedena stanice metra C nesoucí název Primátora Vacka (dnešní Roztyly).

Za vlády KSČ bylo následně ještě pět primátorů: Adolf Svoboda (1954–1964), Ludvík Černý (1964–1970), Zdeněk Zuska (1970–1981, kdy odstoupil, aby se mohl stát členem a místopředsedou vlády, za jeho primátorování byl například vybudován Most Klementa Gottwalda – dnes Nuselský most, a otevřeno metro).

Dalším primátorem byl František Štafa (1981–1988, kdy byl odvolán na popud tehdejšího předsedy Městského výboru KSČ v Praze Miroslava Štěpána). Za Štafy například pokračovala bytová panelová výstavba a byl dokončen Barrandovský most. Posledním komunistickým primátorem byl Zdeněk Horčík (1988–8. prosince 1989, kdy odstoupil po listopadovém převratu).

Praha není ohrožena! Opravdu?

A po listopadu 1989 už mnozí pamatují – 8. prosince do funkce nastoupil takzvaný zimní král Josef Hájek, počátkem února roku 1990 byl vystřídán českým překladatelem z angličtiny, scenáristou a podnikatelem Jaroslavem Kořánem, který byl v září 1991 odvolán. Nastoupil Milan Kondr za ODS, který ve funkci setrval až do svého odvolání v roce 1993. Prosazoval například vyřadit KSČ z politického života a zkonfiskovat její majetek.

Následovala řádka primátorů za ODS, u které to vypadalo, že bude Praze vládnout na věčné časy. Ve volebním období 1993 až 1998 byl primátorem Jan Koukal, který je nyní velvyslancem ČR v Rakousku. Následoval architekt Jan Kasl, který v roce 2002 odstoupil a zároveň vystoupil z ODS, což mnozí straníci nesli dosti nelibě (posléze byl Kasl předsedou Evropských demokratů, nyní usiluje o primátorský post v barvách Demokratů Jana Kasla).

Na pár měsíců – do konce tehdejšího volebního období – byl primátorem Igor Němec, současný předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů. Měl smůlu, že zrovna „chytil“ povodně, které zaplavily Karlín i další místa Prahy. Když 13. srpna 2002 voda stoupala k maximu, prohlásil: „Já bych řekl, že Praha není ohrožena. Situace je, bych řekl, nadmíru výtečná. Všechny orgány pracují, jak mají… Tak přiteče víc kubíků… To, o kolik stoupne, asi není v tuto chvíli důležité, protože jestli to je o 20, 10 centimetrů… Důležité je, že se ta zatopená plocha rozšiřovat nebude.“

Vzlety a pády Pavla Béma

Ve volbách 2002 vyhrála volby opět ODS – s tehdy populárním protidrogovým expertem, psychiatrem, horolezcem a starostou Prahy 6 Pavlem Bémem. První volební období si vedl dobře, Pražané ho měli rádi. V roce 2006 svůj mandát obhajoval a drtivě zvítězil – ODS získala v Praze historické maximum, 55 % hlasů. Bém byl v té době i prvním místopředsedou strany. Jeho politická hvězda stoupala.

Na politickém osudu Pavla Béma je názorně vidět, jak je člověk v politice jednou nahoře, jednou úplně dole. Jak se mění sympatie veřejnosti. Druhé volební období v čele Prahy se Bém stal (a nebudeme hodnotit, nakolik oprávněně) symbolem spolupráce s kmotry a spojení se spornými projekty, například Opencard.

V roce 2010 byl Bém ve zkráceném období poslancem sněmovny, nyní usiluje o místo ředitele Evropského monitorovacího střediska drog a drogových závislostí se sídlem v Lisabonu.

Dvakrát Svoboda, nyní Hudeček

A jsme v současném volebním období, kdy – ačkoli volby vyhrála TOP 09 v čele s někdejším guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou – byla nejprve ustavena rada ze zástupců ODS a ČSSD, primátorem se v roce 2010 stal gynekolog a neokoukaná tvář ODS Bohuslav Svoboda. Provázeno to bylo protesty veřejnosti, především voliči TOP 09 chtěli Tůmu. V listopadu 2011 ODS a ČSSD padla, vláda ODS vypověděla koaliční smlouvu, nastoupila vláda ODS a TOP 09, v čele zůstal Svoboda.

Nevydrželo to ale ani dva roky – 23. května 2013 byl v tajném hlasování odvolán z postu primátora a s ním i dva radní ODS, další následně na své funkce rezignovali. Řízení magistrátu převzal ambiciózní první náměstek Tomáš Hudeček (TOP 09), který byl následně hlasy TOP 09 a ČSSD do funkce primátora zvolen.

On i Svoboda (a další bývalí a současní radní) jsou vyšetřováni v kauze Opencard, ačkoli mnozí tvrdí, že kauzu jen „zdědili“. Již v říjnu uvidíme, zda Hudeček svou funkci obhájí, či se do čela Prahy postaví v pořadí již jednaosmdesátý muž. Nebo první žena?


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru