Originály smutných dopisů „Bílé paní rožmberské“ budou měsíc k vidění v Praze
19. ledna 2018 07:30
Dopisy budou k vidění pouhý měsíc, tedy do konce února. Poté je nahradí faksimile a vzácné originály se opět vrátí do Státního oblastního archivu v Třeboni, který je za účelem výstavy mimo území Jihočeského kraje zapůjčil vůbec poprvé. Dopisy tak na výstavě doplní nejstarší Perchtin portrét vytvořený na přání vzdálených potomků jejího rodu.
Perchta z Rožmberka (asi 1429 až 1476) je ztotožňována s Bílou paní rožmberskou, která se podle pověsti zjevuje na rožmberských sídlech. Perchta byla dcera Oldřicha II. z Rožmberka, významné postavy českých dějin první poloviny 15. století.
Oldřich stál v dobách husitských válek na straně krále Zikmunda. Díky tomuto spojenectví se mu podařilo podstatně rozšířit své panství, zároveň se však značně zadlužil. Proto provdal Perchtu za významného jihomoravského šlechtice Jana z Lichtenštejna.
Šlo o typický dobový sňatek z rozumu, ale založený na oboustranném omylu, jenž měl pro Perchtu fatální následky. Oldřich se totiž domníval, že Jan nebude požadovat příliš velké věno, zatímco ten naopak chtěl Perchtiným věnem vyřešit své finanční problémy. Věno sice bylo velké, ale Oldřich ho vyplácel zdlouhavě, a Perchta žila v Mikulově v naprosté nouzi.
Z období let 1449 až 1470 se zachovalo 32 Perchtiných dopisů otci a bratrům s popisy těžkého života. Za svou sestru se bezvýsledně u Jana z Lichtenštejna přimlouvali její bratři, do sporu mezi manželi vstupovali jako prostředníci členové tehdejší aristokracie a dokonce král Jiří z Poděbrad.
Perchta zemřela roku 1476 a je pohřbena ve vídeňském kostele Panny Marie v rodinné lichtenštejnské hrobce. Údajný posmrtný život Perchty z Rožmberka v podobě Bílé paní byl prý zapříčiněn tím, že ji manžel na smrtelném loži proklel slovy „nechť ani v hrobě nemáš klid" poté, co mu odmítla odpustit příkoří, jež jí činil.
Výstava „Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty" nabízí návštěvníkům rozsáhlou kolekci renesančních portrétů a osobních předmětů nejvyšší české a moravské šlechty. Tento výjimečný počin je jedním z vrcholů Roku renesanční šlechty, kterým Národní památkový ústav veřejnosti představil nejvýznamnější rody, které ovlivňovaly chod českých zemí v období renesance.
Součástí výstavy jsou také unikátně dochované renesanční textilie a příklady šperků. Například unikátní národní kulturní památka – stříbrná šlikovská mincovní kazeta s vzácnými šlikovskými ražbami mincí z Jáchymova, renesanční náhrdelník ze Svatovítského pokladu či exempláře vonného šperku – pomandru – luxusního doplňku oděvů dam doby renesance.
Výstava „Podoby a příběhy – portréty renesanční šlechty" se koná do neděle 4. března 2018 v konírně Šternberského paláce, který stojí na Hradčanském náměstí. Otevřeno je denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin. Vstupné na výstavu je 220 korun, snížené vstupné pak 120 korun. Pro děti, mládež do 18 let a studenty do 26 let je vstup zdarma.