Opencard po Bratislavsku: i Slováci zažili blamáž s městskou kartou. Poučí se Praha?
16. května 2013 08:00
Zatímco pražskou opencard má přes jeden milion lidí, Bratislavskou mestkou kartu jen necelých 50 tisíc. Pro slovenskou metropoli, která má přibližně o polovinu méně obyvatel než Praha, je to po dvou letech fungování projektu tristní výsledek. Slovenská praxe tak ukazuje, že spolupráce s bankami na poli městských karet není dobrou cestou, což také potvrzují příklady z drtivé většiny zahraničních projektů.
Kvůli snaze o rychlé a masivní zavedení „Karty Bratislavčana“ se bratislavský magistrát již na samém počátku projektu domluvil s bankami, které městskou kartu nabízejí svým klientům v kombinaci s platební kartou. Tento způsob spolupráce v praxi znamená, že město nemá nad projektem kontrolu, podmínky si diktují banky a koncový držitel musí hradit nejrůznější poplatky, takže používání takovéto karty se mu prodraží.
Tvrzení města, že banky jsou v projektu kvůli snížení nákladů, je tedy poněkud absurdní. Ve výsledku drtivou většinu původních nákladů hradí držitelé karet, a to navíc nikoliv městu, ale privilegovaným zapojeným bankám.
Kampaň Být Bratislavanem se vyplatí
Slovenské hlavní město čítá zhruba 450 000 obyvatel, zejména v pracovních dnech se však jejich počet takřka zdvojnásobí. V hlavním městě totiž studuje nebo pracuje až 300 000 lidí bez trvalého pobytu v Bratislavě.
Právě tento fakt vedl představitele města k nápadu vytvořit městskou kartu, která by lidi motivovala k tomu, aby si do Bratislavy přehlásili trvalé bydliště.
Přespolní láká pod heslem „být Bratislavanem se vyplatí“ především na levnější jízdné v MHD a nejrůznější slevy do zoo apod.
V praxi sice slevy na veřejnou dopravu fungují, jejich získání ale není zrovna jednoduché a ani nejlevnější. Slevy na jízdné se musí pravidelně každý rok aktivovat, jinak držitel může přijít až o 26 eur, což je 10% sleva na kartu z ročního kuponu na MHD. Drtivá většina úkonů s kartou je zpoplatněná a navíc se musí řešit osobně na pobočkách bank nebo bratislavského dopravního podniku.
Slevy na vstupné do městských zařízení, jako je například zoo, sice činí přibližně 20%, ale jejich nabídka je poměrně omezená a navíc podstupovat kvůli tomu změnu bydliště se lidem nechce.
Mizerná propagace, lidé kartu neznají
Řada obyvatel Bratislavy i dojíždějících navíc o kartě vůbec neví. Město se o propagaci příliš nestará a nechává to na bankách, které ovšem zajímá jen získání klientů pro své služby, a ne zajištění kvalitní služby pro občany Bratislavy.
Kartu nabízí pouze 5 vyvolených bank (UniCredit Bank, OTP Banka, Poštová banka, Slovenská sporiteľňa, VÚB Banka). Pro její získání je tedy nezbytné nejen trvalé bydliště v Bratislavě, ale také povinný účet v některé z pětice privilegovaných bank. Tato podmínka vyvolala silnou veřejnou kritiku, město se tedy dohodlo s některými bankami a ty začaly vydávat předplacenou dobíjecí kartu.
Dobíjení (online nebo osobně na pobočce) však z držitele rovněž dělá krátkodobého přispěvatele některé z bankovních institucí. Ani tento krok proto veřejné mínění nijak neuklidnil.
Dalším problémem jsou potom dvojí ceny ve městě pro jeho obyvatele a návštěvníky. Tento postup se nelíbí nejen mnohým obyvatelům Bratislavy, ale ani Evropské komisi.
Bez bank fungují systémy dobře
Opencard v Praze i další systémy v zahraničí přitom jasně dokazují, že systémy čipových karet ve veřejných službách mohou dobře fungovat i bez bank, lépe řečeno, mohou fungovat dobře, jen pokud není zapojena banka sledující pouze svoje obchodní cíle.
Velmi využívané jsou například holandské karty OV-Chipkaart, které fungují po celém Nizozemí. Dobrým příkladem jsou i karty v Londýně, Hongkongu a dalších metropolích, kde jejich počet až několikanásobně převyšuje počet obyvatel. Všechny tyto projekty fungují úspěšně již řadu let, a to bez zapojení bank.
V případě Bratislavy tedy nejen, že se nezdařil původní záměr zvýšit počet lidí s trvalým pobytem ve slovenské metropoli, nepodařilo se ani příliš rozšířit kartu mezi lidi. Bratislavskou mestkou kartu vlastní necelých 10% obyvatel slovenské metropole.
Pražskou opencard používá zhruba 1,2 milionů držitelů. Přestože je pražská karta tolik kritizovaná, ve své podstatě funguje mnohem lépe než řada jiných systémů v ČR i v Evropě. Praha navíc může systém dále rozvíjet, a to bez ohledu na to, jak se zrovna daří nebo nedaří bankovnímu sektoru. Bratislava tedy pouze dovolila bankám, aby na trh uvedly jakousi marketingovou novinku, o které buď občané nevědí, nebo o ni nestojí.
Na závěr stojí za to zmínit, že město muselo zajistit investici ve výši zhruba dvou miliónů eur, aby mohly být bankovní karty akceptovány. Tyto náklady nebyly banky ochotny hradit.