dnes
Pátek - oblacno
5°C
zítra
Sobota - prehanky-snih
3°C
pozítří
Neděle - prehanky-snih
2°C
Opencard po Bratislavsku: i Slováci zažili blamáž s městskou kartou. Poučí se Praha?
Bratislavský Most SNP, po kterém denně jezdí desetitisíce obyvatel Petržalky v autobusech MHD. Ilustrační foto: Wikimedia Commons

Opencard po Bratislavsku: i Slováci zažili blamáž s městskou kartou. Poučí se Praha?

Nejen Praha nabízí svým obyvatelům a návštěvníkům systém čipových městských karet. Podobné výhody se snaží nabízet také slovenská metropole. Zatímco opencard zná v Praze každý, o tamní městské kartě mnoho lidí z Bratislavy vůbec neví. Bratislava také doplatila na spolupráci s bankami. Nad projektem nemá kontrolu a zdánlivé nízké počáteční náklady na zavedení systému musí platit držitel karty.

Zatímco pražskou opencard má přes jeden milion lidí, Bratislavskou mestkou kartu jen necelých 50 tisíc. Pro slovenskou metropoli, která má přibližně o polovinu méně obyvatel než Praha, je to po dvou letech fungování projektu tristní výsledek. Slovenská praxe tak ukazuje, že spolupráce s bankami na poli městských karet není dobrou cestou, což také potvrzují příklady z drtivé většiny zahraničních projektů.

Kvůli snaze o rychlé a masivní zavedení „Karty Bratislavčana“ se bratislavský magistrát již na samém počátku projektu domluvil s bankami, které městskou kartu nabízejí svým klientům v kombinaci s platební kartou. Tento způsob spolupráce v praxi znamená, že město nemá nad projektem kontrolu, podmínky si diktují banky a koncový držitel musí hradit nejrůznější poplatky, takže používání takovéto karty se mu prodraží.

Tvrzení města, že banky jsou v projektu kvůli snížení nákladů, je tedy poněkud absurdní. Ve výsledku drtivou většinu původních nákladů hradí držitelé karet, a to navíc nikoliv městu, ale privilegovaným zapojeným bankám.

Kampaň Být Bratislavanem se vyplatí

Slovenské hlavní město čítá zhruba 450 000 obyvatel, zejména v pracovních dnech se však jejich počet takřka zdvojnásobí. V hlavním městě totiž studuje nebo pracuje až 300 000 lidí bez trvalého pobytu v Bratislavě.

blava-card-nahled

Bratislavská mestská karta

Právě tento fakt vedl představitele města k nápadu vytvořit městskou kartu, která by lidi motivovala k tomu, aby si do Bratislavy přehlásili trvalé bydliště.

Přespolní láká pod heslem „být Bratislavanem se vyplatí“ především na levnější jízdné v MHD a nejrůznější slevy do zoo apod.

V praxi sice slevy na veřejnou dopravu fungují, jejich získání ale není zrovna jednoduché a ani nejlevnější. Slevy na jízdné se musí pravidelně každý rok aktivovat, jinak držitel může přijít až o 26 eur, což je 10% sleva na kartu z ročního kuponu na MHD. Drtivá většina úkonů s kartou je zpoplatněná a navíc se musí řešit osobně na pobočkách bank nebo bratislavského dopravního podniku.

Slevy na vstupné do městských zařízení, jako je například zoo, sice činí přibližně 20%, ale jejich nabídka je poměrně omezená a navíc podstupovat kvůli tomu změnu bydliště se lidem nechce.

Mizerná propagace, lidé kartu neznají

Řada obyvatel Bratislavy i dojíždějících navíc o kartě vůbec neví. Město se o propagaci příliš nestará a nechává to na bankách, které ovšem zajímá jen získání klientů pro své služby, a ne zajištění kvalitní služby pro občany Bratislavy.

Kartu nabízí pouze 5 vyvolených bank (UniCredit Bank, OTP Banka, Poštová banka, Slovenská sporiteľňa, VÚB Banka). Pro její získání je tedy nezbytné nejen trvalé bydliště v Bratislavě, ale také povinný účet v některé z pětice privilegovaných bank. Tato podmínka vyvolala silnou veřejnou kritiku, město se tedy dohodlo s některými bankami a ty začaly vydávat předplacenou dobíjecí kartu.

Dobíjení (online nebo osobně na pobočce) však z držitele rovněž dělá krátkodobého přispěvatele některé z bankovních institucí. Ani tento krok proto veřejné mínění nijak neuklidnil.

Dalším problémem jsou potom dvojí ceny ve městě pro jeho obyvatele a návštěvníky. Tento postup se nelíbí nejen mnohým obyvatelům Bratislavy, ale ani Evropské komisi.

Bez bank fungují systémy dobře

opencard2-nahled

Pražská opencard

Opencard v Praze i další systémy v zahraničí přitom jasně dokazují, že systémy čipových karet ve veřejných službách mohou dobře fungovat i bez bank, lépe řečeno, mohou fungovat dobře, jen pokud není zapojena banka sledující pouze svoje obchodní cíle.

Velmi využívané jsou například holandské karty OV-Chipkaart, které fungují po celém Nizozemí. Dobrým příkladem jsou i karty v Londýně, Hongkongu a dalších metropolích, kde jejich počet až několikanásobně převyšuje počet obyvatel. Všechny tyto projekty fungují úspěšně již řadu let, a to bez zapojení bank.

V případě Bratislavy tedy nejen, že se nezdařil původní záměr zvýšit počet lidí s trvalým pobytem ve slovenské metropoli, nepodařilo se ani příliš rozšířit kartu mezi lidi. Bratislavskou mestkou kartu vlastní necelých 10% obyvatel slovenské metropole.

Pražskou opencard používá zhruba 1,2 milionů držitelů. Přestože je pražská karta tolik kritizovaná, ve své podstatě funguje mnohem lépe než řada jiných systémů v ČR i v Evropě. Praha navíc může systém dále rozvíjet, a to bez ohledu na to, jak se zrovna daří nebo nedaří bankovnímu sektoru. Bratislava tedy pouze dovolila bankám, aby na trh uvedly jakousi marketingovou novinku, o které buď občané nevědí, nebo o ni nestojí.

Na závěr stojí za to zmínit, že město muselo zajistit investici ve výši zhruba dvou miliónů eur, aby mohly být bankovní karty akceptovány. Tyto náklady nebyly banky ochotny hradit.


Autor: Dalibor Kracík
Další články
Nahoru