Odvolací soud potrestal Benešovou za restituci Bečvářova statku opět podmínkou

Benešová a další dva úředníci – Jan Horák a Petr Chmelík – nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi. Chmelíkovi uložily soudy již v roce 2021 podmíněný trest. Horáka odvolací senát postupně osvobodil, uznal vinným a potrestal také podmíněným trestem a nakonec poslal na pět let do vězení. I v jeho případě zasáhl Nejvyšší soud.

Ani u Benešové neshledal NS důvody, proč by neměla dostat trest v zákonné sazbě. Odvolací senát v čele s předsedou Jiřím Lněničkou však ženu vězením nepotrestal. Soudce uvedl, že snížení trestu již nemůže odůvodnit okolnostmi případu, tedy zejména dlouhým trváním trestního řízení, protože to Nejvyšší soud odmítl.

„Nicméně máme za to, že v dané situaci došlo k výrazné změně, pokud jde o poměry obžalované," prohlásil Lněnička. Žena má psychické problémy, léčí se také na onkologii a stará se o matku. Benešové soud zakázal pět let působit ve státní správě a samosprávě na rozhodovacích pozicích.

Státní zástupce Jiří Pražák po skončení jednání novinářům řekl, že bude pravděpodobně opět iniciovat podání dovolání. Souhlasí s názorem Nejvyššího soudu a odvolací soud žádal, aby ženu potrestal pětiletým vězením. „Navrhuji trest na samé spodní hranici trestní sazby a to jen s ohledem na délku řízení, která je dána rozhodováním tohoto soudu," prohlásil v soudní síni.

Benešová se chce zase obrátit na Evropský soud pro lidská práva. Uvedla, že byla odsouzena nespravedlivě. „Můj proces je důkazem provázanosti minulého režimu a jeho agentů s dnešními politickými a podnikatelskými špičkami," řekla novinářům. Již dříve podala také ústavní stížnost, o které zatím soud nerozhodl.

Trojice úředníků se u soudu zodpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.

Pražák uvedl, že rozhodnutí o zajištění pozemků, kterých se kauza týkala, soud již dříve zrušil. „Jediné, co zbývá, je podat stížnost pro porušení zákona, kterou může podat ministr spravedlnosti," uvedl. Státní zástupce zabrání opět požadoval, ale soud mu nevyhověl. Pozemky byly po zrušení zabrání složeny do úschovy. Nyní se podle něj vedou civilní řízení o zrušení úschovy, některá už skončila.

Hospodářské noviny (HN) například v srpnu uvedly, že Vrchní soud v Praze odblokoval lukrativní pozemky, které spoluvlastní podnikatel Tomáš Hrdlička. Lukrativní parcely v hlavním městě Hrdlička spoluvlastní prostřednictvím společností Bečvářova a Bečvářova Krč. Nejcennějších je více než sedm hektarů v těsné blízkosti budoucí stanice metra D Nemocnice Krč. Podle výpočtu HN na základě cenové mapy má pozemek hodnotu kolem jedné miliardy korun a plánovaná výstavba může jejich hodnotu dál zvýšit.