Odkud pocházeli pražští primátoři? Často z Moravy, ale také ze Slovenska a území dnešní Ukrajiny

Zdeněk Hřib z Pirátské strany se narodil ve Slavičíně, města zhruba dvacet kilometrů od Zlína. Pokračuje tak v tradici posledních pražských primátorů, kteří také nebyli z hlavního města. Hřibova předchůdkyně Adriana Krnáčová, která byla zvolena za hnutí ANO, je z Bratislavy. Před ní byl primátorem rok a půl Tomáš Hudeček, který se narodil v Olomouci.

Hudeček z TOP 09 střídal v druhé polovině volebního období Bohuslava Svobodu poté, co se rozkmotřila „topka“ s občanskými demokraty. Svoboda je zatím posledním pražským primátorem, který se narodil v Praze. Tu měli uvedenu v rodném listě i jeho předchůdci. Před Svobodou stál v čele města osm let Pavel Bém, původně oblíbený politik, který v roce 2006 dovedl ODS v Praze k rekordnímu volebnímu zisku. Strana získala přes polovinu všech mandátů v zastupitelstvu. Když Bém v roce 2010 končil, jeho dřívější popularita byla tatam a pražskou ODS provázela řada kauz.

Jestli se dá říci, že na Bémově počátečním vzestupu měl podíl jeho aktivní přístup k obnově metropole po ničivých povodních v roce 2002, jeho předchůdci Igoru Němcovi velká voda uškodila. Tento rodilý Pražan stál v čele města jen od června do října 2002. Památným se stal jeho výrok ze 13. srpna. Zatímco se povodňová vlna blížila se svému maximu, on večer v živém televizním vstupu prohlásil, že situace je nadmíru výtečná, Praha není ohrožena a že se zatopená vlna rozšiřovat nebude. Na metropoli se přitom valila tisíciletá voda, do zaplavení metra zbývaly už jen hodiny. 

Předchůdcem „povodňového“ primátora Němce byl na přelomu tisíciletí architekt Jan Kasl, který se také narodil v Praze. Politik se s ODS rozešel ve zlém, stranu v roce 2002 po té, co skončil ve vedení Prahy, opustil. V roce 2014 se o něm uvažovalo, že by vedl kandidátku ANO do voleb a v případě úspěchu a zvolením primátorem by i do hnutí vstoupil. Hnutí nakonec dovedla v Praze k vítězství Adriana Krnáčová.

Před Kaslem, který byl primátorem od roku 1998, měla Praha po sametové revoluci postupně čtyři primátory. Zatímco Jaroslav Kořán (spoluzakladatel Občanského fóra) a Milan Kondr (ODS) byli z Prahy, Jan Koukal (ODS) byl z Brna a „zimní král“ Josef Hájek (primátorem byl na přelomu let 1989 a 1990 jen dva měsíce) pocházel z obce Ježovy na Klatovsku.

Mezi lety 1922 a 1989 měla Praha na primátorském postu postupně deset mužů, jen tři z nich pocházeli z Prahy. Adolf Svoboda (ve funkci od poloviny padesátých do poloviny šedesátých let), Ludvík Černý (Svobodův nástupce, primátorem ve druhé polovině šedesátých let) a Zdeněk Horčík, kterého ve funkci zastihla sametová revoluce. Po jejím propuknutí byl v prosinci roku 1989 na mimořádném zasedání národního výboru rozhodnutím všech klubů odvolán.

Vůbec první pražský primátor Karel Baxa pocházel ze Sedlčan. V čele Prahy stál dlouhých osmnáct let. Od roku 1919 jako starosta, od roku 1922 jako primátor hlavního města. Jeho nástupce Petr Zenkl byl z Tábora, vystřídal ho Otakar Klapka z Chrudimska. Během války Prahu nevedl primátor, ale „komisařský vedoucí pro výkon primátorských záležitostí“. Byl jím Alois Říha, který se narodil na Kutnohorsku.

Ve 40. a 50. letech byl pražským primátorem Václav Vacek, jehož původ byl na Litoměřicku. Jmenovala se po něm stanice na prvním úseku pražského metra. Od roku 1990 nese stanice název Roztyly.

V sedmdesátých letech byl pražským primátorem Zdeněk Zuska, který se narodil Užhorodě. Městě, které je dnes součástí Ukrajiny a leží u hranic se Slovenskem. Po většinu osmdesátých let měla Praha v čele Františka Štafu, který se narodil na Olomoucku.