Odhalí onemocnění zad, kterým trpěl Karel Čapek i Jan Pavel II. Nechte se zdarma otestovat

Na zlepšení informovanosti o tomto onemocnění a včasnou návštěvu lékaře se letos zaměří Revmaden, který se uskuteční v sobotu 10. října v OC Chodov v Praze. Návštěvníci se zde budou moci předem otestovat a zdarma zkonzultovat svůj zdravotní stav s přítomnými revmatology. Akce se koná u příležitosti Světového dne artritidy.

Bechtěrev není nemoc starých

Ankylozující spondilitida, nazývaná také Bechtěrevova choroba, trápila i spisovatele Karla Čapka nebo papeže Jana Pavla II. Projevuje se zánětem v oblasti meziobratlových kloubů páteře, který vede ke kostnatění vazů a srůstům mezi jednotlivými obratli. Postihnout může i velké periferní klouby či úpony šlach. Protože se jedná o systémové onemocnění, může se zánět rozvinout i mimokloubně – nejčastěji v očích, na kůži či ve střevech. Nemoc je často mylně spojována s vyšším věkem, opak je ale pravdou. Bechtěrevova choroba totiž postihuje zejména mladé muže mezi 30. až 40. rokem.

Jak nemoc rozpoznat

 „Dolní část páteře postupně stále více tuhne a stává se nehybnou, zejména v klidových obdobích. Typicky se stavy bolesti zhoršují ve 2. fázi noci – tedy nad ránem – či v situacích přes den, kdy člověk nemá moc pohybu, například při řízení auta,“ vysvětluje Karel Pavelka z Revmatologického ústavu v Praze.

„Nemoc má plíživý začátek. Přes den se zlepšuje fyzickou aktivitou, a právě proto ji hodně mladých mužů podceňuje. Bolest zad i hrudníku přisuzují ve svém věku spíše mechanické příčině a chronickou únavu dávají na vrub vysokému pracovnímu tempu,“ dodává profesor Pavelka.

Včasná diagnóza je klíčová, příčina neznámá

Současná diagnostika umožňuje včasné odhalení choroby, které v minulosti mohlo trvat až 10 let. „Pokud se diagnóza protahuje a zánět se v těle neléčí, může dojít k nevratným poškozením páteře a až u poloviny pacientů k invalidizaci,“ upozorňuje Pavelka.
„Mechanismus vzniku autoimunitních onemocnění, mezi která patří i ankylozující spondilitida, však přesně neznáme. Víme, že je nemoc podmíněna geneticky, ale dědíme k ní pouze sklon. Ve finále záleží na vnějších faktorech, které nemoc u někoho nastartují a u jiného ne,“ uzavírá.

Léčba krok za krokem

Léčba Bechtěrevovy choroby je komplexní. Lékem první volby jsou nesteroidní antirevmatika, která především zmírňují bolest a ztuhlost a mají mírný protizánětlivý vliv. Glukokortikoidy a chorobu modifikující léky jsou účinné pouze v ovlivnění periferních projevů nemoci. Pacientům s vysokou aktivitou onemocnění, u kterých dosavadní terapie selhala, je určená biologická léčba, která je dnes poskytována ve 29 centrech biologické léčby po celé republice. Nedílnou součástí léčby jsou ale i nefarmakologické přístupy v podobě pravidelného cvičení, rehabilitace či psychoterapie.