Odchov afrického ptáka se pražské zoo podařil i díky fíglu na rodiče a chovatelkám antilop
6. srpna 2026 12:39
Přidejte si nás na domovskou Drobný risk se zahradě vyplatil. Malý zoborožec si skvěle zvyká na své spolubydlící, vodušky abok, a pod dohledem rodičů Vendelína a Vendulky poznává svět.
Odchov tohoto druhu patří k těm náročnějším. Zoo Praha se zdařil v roce 1994 vůbec poprvé v Evropě. Letos vyrůstá v evropských zoo podle Maška jen šest dalších mláďat.
„Jde o částečně umělý odchov, protože samec v minulosti opakovaně ničil snesená vejce. Krátce před dubnovým líhnutím jsme tak vejce vyměnili za podkladek a umístili ho do líhně,“ řekl kurátor ptáků Antonín Vaidl s tím, že samice nadále seděla na falešné snůšce a pokračovala v hnízdní činnosti.
„Po zhruba měsíci, kdy bylo mládě po péči zkušených chovatelů ptáků stabilní a dobře rozkrmené, jsme ho vrátili do blízkosti rodičů do horní části zoo a tehdy vstoupil do hry tamní tým mladých chovatelek kopytníků,“ vyzdvihl spolupráci dvou chovatelských úseků.
Mládě bylo následně umístěno do speciální boudičky zabezpečené dvěma mřížkami, které zajistily jeho bezpečnost a umožnily postupné seznamování s rodiči.
V prvních týdnech po přesunu krmily mládě ještě chovatelky: zejména potkaními či myšími holaty a pestrou směsicí ovoce od meruněk, banánů a fíků po mango nebo papáju.
„Chovatelky Elena Kulhavá a Veronika Doležalová, které se běžně starají o žirafy či antilopy, si péči o netradičního svěřence náramně užily. Není vůbec na škodu vyzkoušet si péči o docela jiné tvory, než na které jsme zvyklí. Každá taková zkušenost z nás dělá lepší chovatele,“ řekl vrchní chovatel kopytníků Aleš Doležal.
Zhruba v 65. dni života mláděte přišla další zlomová chvíle. První z mřížek byla odstraněna, aby mládě mohli krmit sami rodiče. Díky několika týdnům zvykání a zdravým hlasovým projevům mláděte se toho chopili ihned. Přirozená vazba byla dokonale obnovena. Po dalším týdnu proto zmizela i druhá z bariér, aby mohl rodičovský pár do boudičky vstupovat úplně a posléze z ní svého potomka vyvádět.
„Podsazování takto velkého mláděte pod rodiče je unikátní metoda, kterou jsme aplikovali již u několika ptačích druhů. Eliminujeme tak imprinting, tedy vtištění mláďat na člověka,“ zdůraznil Vaidl.
Když bylo mládě na konci července dostatečně silné na to následovat rodiče ven z ubikace a dokázalo vzlétnout na nejvyšší bidla, vypustily chovatelky trojici ptáků do prostorného výběhu. Nyní je mladý a ještě zcela nevybarvený zoborožec k vidění ve výběhu mezi expozicí vyder severoamerických a Pavilonem hrochů.
Zoborožec kaferský patří mezi vůbec největší zoborožce na planetě. Ačkoliv se může pyšnit rozpětím křídel mezi 120 a 170 centimetry, zdržuje se převážně na zemi. Prochází travnaté savany a hledá velký hmyz a malé obratlovce.
„V jeho domovské jižní a východní Africe jeho počty klesají v důsledku lovu či sekundárních otrav. Jeho situaci nepomáhá pomalá reprodukce, a proto je tento druh zařazen na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN v kategorii ,zranitelný´,“ dodal Mašek.
