Odborníci kritizují podobu rekonstrukce obchodního domu Máj

Kritické ohlasy už vyvolalo předcházející umístění dvou pohyblivých motýlů od výtvarníka Davida Černého s trupem napodobujícím stíhačku spitfire na fasádu Máje. Pražští památkáři umístění plastik na Máj povolili na jeden rok. V uplynulých týdnech instalaci kritizovali někteří odborníci.

„Jestliže motýli byli na hranici kýče, tak podoba interiérů je něco, co by mě nepřekvapilo v 90. letech. Ale teď nad tím zůstává rozum stát. Nejvíce paradoxní na tom je, že dům má status kulturní památky. Kdyby se cokoliv podobného navrhlo v nějaké starší stavbě, tak by to nikdy nikdo nepovolil," řekl dnes ČTK předseda Klubu za starou Prahu Richard Biegel.

Architekti se v době vzniku Máje inspirovali projektem pařížského muzea Centre Georges Pompidou. V tomto smyslu měl Máj ohlas i v zahraničních architektonických časopisech. Ministerstvo kultury prohlásilo Máj za kulturní památku v říjnu 2006 jako významný doklad architektury 70. let 20. století, navazující na meziválečný funkcionalismus a předznamenávající v interiéru pojetí stylu high-tech.

„Byla to ta různá přiznaná potrubí, ventilační systémy a podobně," podotkl historik architektury Zdeněk Lukeš k prvkům, které jsou nyní v interiéru potlačeny. Podle Lukeše jsou interiéry strašné, označil je za protiklad a až skoro výsměch původní architektuře budovy.

Bratři Václav a Martin Klánovi, vlastníci společnosti Amadeus Real Estate, která je od roku 2019 majitelem objektu, uvedli, že každé patro v Máji Národní se přizpůsobilo různému způsobu využití. „Muselo se tedy budovat tak, aby každý koncept, který dané patro má, měl svou vlastní specifickou tvář. Je to několik odlišných pojetí, které se spojují v ideální koncept," řekl Václav Klán.

„Památkově chráněné jsou uvnitř jen konstrukční prvky a některé povrchy, které však zůstaly neporušeny. Atributem zábavních center často bývá bezbřehý eklektismus a záměrný balanc na hraně kýče. Dobrý interiér by měl co nejlépe sloužit svému účelu. Jestli tomu tak je, rozhodnou tentokrát Pražané," uvedl pro ČTK ředitel Institutu bytového designu Petr Tschakert.

Andrea Holasová z Národního památkového ústavu (NPÚ) sdělila, že NPÚ neposuzuje nové interiéry, pokud jejich instalace není spojena s nevhodnými zásahy do hmotné podstaty památky. Marek Vácha z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy uvedl, že institut interiér hodnotit nemůže, protože je to otázka vkusu.

V prvním podzemním patře je prodejna Tesco. První a druhé patro obsadily restaurace a kavárny, ale také například květinářství, různé doplňky nebo drogerie. Ve třetím a čtvrtém patře vzniklo zábavní centrum, v pátém patře pak dětský zábavní park Lvíčkov. Šesté patro je zasvěcené historické expozici Back in Time a v sedmém patře mohou fanoušci superhrdinů a komiksů navštívit obchod Heroes Park.

Architekt Lukeš se domnívá, že jde o dočasnou záležitost. „Problém obchodních domů je, že lidé přestali chodit do horních parter. Většinou to dopadne tak, že obchody zůstanou v přízemí a v suterénu komerčně úspěšná prodejna potravin. Potom se v patrech hledá nějaké nové využití. V případě Máje se hovořilo o kancelářích a bytech, pak se investor rozhodl pro řešení, kterému nepřikládám velkou životnost. Pak budou hledat jiné využití interiéru," uvedl Lukeš.

Obchodní dům vznikl na místě novogotického Šlikova paláce podle návrhu Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše z libereckého ateliéru SIAL. Máj se zákazníkům otevřel 21. dubna 1975.