Odborná obhajoba alkoholu: žádná metla lidstva, ale v rozumné míře lék! Jak prospívá?

Deci vína nebo odlivka místního destilátu jako „předkrm“ jsou podle Cába základem klidného dovolenkového pobytu v krajinách, kde se 99 % roku člověk nepohybuje. Tedy především ve vzdálených krajinách.

„Výroba lihovin je vysoce kvalifikovaná odborná chemická činnost, jde o stejné technologie jako při výrobě léků. Před 300 lety to byla činnost se souhlasem panovníka, kterou prováděl alchymista lékárník, ne výrobce autokosmetiky,“ říká Cáb. Proto by podle něj měl být co nejvíce omezen černý trh.

Kvalitní destiláty smíchané s bylinkami v malém množství mají podle jeho slov, stejně jako čisté víno, pozitivní vliv na žaludeční soustavu včetně psychiky člověka. „Na to přišli lidé v dávnověku a my se o tom dnes dozvídáme v pergamenech od egyptských faraónů,“ připomíná.

Alkohol sám o sobě škodná není

Klady alkoholu zmiňuje i zdravotnice a antropoložka Martina Cichá. „Alkohol je všeobecně považován za ´metlu lidstva´, ale ve skutečnosti tomu tak není. Sám o sobě nepředstavuje škodnou. Vždy záleží na jeho celkovém množství, ve vazbě na okolnosti, kterými jsou zdravotní stav jedince, jeho věk, pohlaví, individuální tolerance,“ říká.

Záleží podle ní také na tom, zda jej pijeme nalačno, nebo ve vazbě na konzum jídla, přičemž jde samozřejmě i o energetickou hodnotu potravy, stejně tak její složení a podobně. Faktorů je prostě hodně. „Velmi pak záleží na tom, jak často a v jakém množství alkohol pijeme – mám přirozeně na mysli kvalitní alkohol, jehož původ známe,“ uvádí.

Podle ní existuje takzvaná bezpečná denní dávka alkoholu (ethanolu), kterou představuje 30 gramů (což je asi 1 dcl průměrného destilátu) u mužů a 20 gramů (tedy o něco méně) u žen. Záleží ale také na hmotnosti. „Při jejím opakovaném překračování hrozí nejprve psychická, později fyzická závislost. Hrozí organické poškození tkání a orgánů, které je, bohužel, většinou nevratné,“ upozorňuje Cichá.

Alkohol má i sociální a kulturní význam

Alkoholismus má podle jejích slov i hluboké psychické a sociální dopady. „To je všechno pravda. Přesto tvrdím, že je velmi povrchní, respektive nesprávné, tvrdit, že alkohol jednoznačně škodí zdraví. Pokud se pije kontrolovaně, s mírou, v souladu s doporučenými denními dávkami, tedy jestliže nedochází ke zvyšování dávek konzumovaného alkoholu, není třeba se obávat,“ říká.

„Nemluvě o tom, že existují odborné studie, které dokládají pozitivní efekt pití některých alkoholických nápojů. To tvrdím jako zdravotník. Jako antropolog pak musím uvést, že alkohol má svůj nezanedbatelný sociální a kulturní význam, prostě je součástí naší společnosti, naší kultury,“ uvádí.

Alkohol podle ní pomáhá sdružovat lidi. „Jejich společenství a kontakty činí příjemnější, důvěrnější, ba dokonce může přispět k jedinečné či přímo neopakovatelné atmosféře. Ve Francii, kde se alkoholu, zejména vína, vypije opravdu hodně, je střední délka života jedna z nejvyšších v Evropě,“ uvádí.

Alkohol může přispívat i k vyšší kvalitě života

„Pití alkoholu může být součástí různých rituálů, může mít svou symboliku, můžeme si je spojovat s krásnými okamžiky v našem životě, mimo jiné i intimními a sexuálními. Morava, která je mému srdci tolik blízká, je proslulá nejen výborným vínem, ale také slivovicí, přičemž mnozí věří, že jde nejen o lahodný mok, ale i lék,“ říká.

„Znám mnoho lidí, kteří ji pijí téměř každý den a ve zdraví se dožívají velmi pokročilého věku. Samozřejmě nemohu tvrdit, že důvodem jejich dlouhověkosti a zdraví je alkohol. Co ale určitě tvrdit mohu, je fakt, že velmi důležitá je kvalita našeho života a že tolik zatracovaný alkohol může někdy také k vyšší kvalitě života přispívat,“ dodává zdravotnice Martina Cichá.

Podle slov Cába historie výroby alkoholických nápojů sahá až do starověku. „První zmínky jsou ze 7. tisíciletí před naším letopočtem, znali je Egypťané a od roku 640 našeho letopočtu v italských klášterech,“ připomíná František Cáb.

Pálenka se ve středověku vyráběla i v apatykách

„Dominikáni, kartuziáni a benediktini vyráběli mimo vína hlavně bylinné pálenky, s úspěchem prodávané pro lékařské účely. Získávaný destilát byl znovu několikrát překapáván, čímž získával na kvalitě,“ říká.

Pálenka, vyráběná především z vína, byla podle jeho slov označována jako spiritus vini (duch vína) nebo agua vitae (voda života). Jako všelék bylo podle Cába doporučováno její použití při četných nemocech.

„Po celý středověk se evropští učenci zdokonalovali v umění destilace esencí z různých bylin, vína a pivních či vinných kvasnic. Pálenka, považovaná za skvělý léčebný prostředek, se vyráběla v alchymistických dílnách i apatykách,“ podotýká Cáb.

Dodává, že do českých zemí se dostala znalost destilování ze severní Itálie přes Rakousko. Na území Čech a Moravy první písemné zmínky pochází ze 13. a 14. století.